Wren Rivera, Winn Wilkinson, Keira Kendrick a Armando Villalon zamířili do Palestiny, kde se setkali s Terrencem Zedlerem a Gerrym Stingem z Mezinárodní unie parapřírodovědného výzkumu, jež hodlají objasnit záhadu spjatou s posledním žijícím Sandwalkerem. Obří krab, kterého před třiceti lety během genocidy Palestinců izraelské ozbrojené složky probudily z dlouhého spánku, a zaplatily za to, se nachází v dvacetimetrové jámě v poušti kus od města Rafah. Noví Lovci kryptidů se rozdělili na dvě dvojice, přičemž každá se vydala na jinou misi. Wren a Keira se přidaly k Terrencovi, provázeni na cestě do nitra pouště, přičemž mají za cíl zjistit, zda v ní řádí možní potomci Sandwalkera. Před čtyřmi týdny byl totiž v Palestině zabit americký sionistický terorista, jehož tělo bylo přestřiháno velkými klepety. Průvodce Hakim, který prve čtveřici mladých dobrodruhů vzal za posledním známým přežívajícím Sandwalkerem, má stejně jako mnoho dalších obyvatel země za to, že obří krab chrání palestinské obyvatelstvo a je schopen vycítit, zda mají lidé dobré či zlé úmysly. Ty se zlými úmysly krab zabije. Aby se ale pouští pohybovalo více Sandwalkerů, musel by se ten poslední velikán partenogeneticky rozmnožit. Winn a Armando se připojili k doktoru Gerrymu Stingovi, který s pomocí nejmodernější technologie hodlá zjistit, zda je obří krab skutečně schopen přivádět na svět své "klony". Nebezpečí na sebe nenechalo dlouho čekat. Wren, Keira, Terrence a Hakim byli při studiu zvláštních stop, které znenadání zmizely na vrcholku písečné duny, napadeni třemi ozbrojenci. Byli to sionističtí reakcionáři, jež teroristickými činy usilují o rozpad Svobodné Palestiny. Terrence a Wren se dvěma z nich zatočili, třetího cosi stáhlo pod písek a začalo ho pod ním žrát. Hakim byl při přepadení zraněn, a potřeboval ošetření. Skupina se zastavila mezi třicet let starými ruinami, kde se Terrence brzy střetl se starou známou nových Lovců kryptidů - Marillou Kent-Lyons. Když ji Wren konfrontovala poté, co se Marilla snažila Terrence zastřelit, agentka odmítala vysvětlit, co v Palestině dělá. Terrence označila za manipulativního psychopata a radila Wren, aby příteli tajemně zmizelého Jacka Owena vůbec nevěřila. Setkání bylo zanedlouho přerušeno nevítaným hostem - krabem velikosti medvěda, který si na křičící trojici brousí klepeta.
NOVÍ LOVCI KRYPTIDŮ
PALBA V POUŠTI, ČÁST TŘETÍ:
Neustálé klapání probuzovalo v trojici strach, nejistotu, tělem otřásající bázeň. Dvě veliká klepeta, z nichž každé pohodlně mohlo uštípnout člověku hlavu z krku, se divoce zmítala ve vzduchu, a roznášela ten strašný bojový zpěv obrněného bezobratlovce po co nejširším okolí. Stopky, na niž měl krab umístěn oči, se pomaličku nakláněly ze strany na stranu, a zorničky snad ještě pomaleji přejížděly z Terrence na Wren, z Wren na Marillu, z Marilly zpět na Wren a z ní opět na Terrence.
"Vypadá to, jako by se rozhodoval, na koho má zaútočit," zašeptal Terrence.
"Vážně by mě zajímalo, jestli je to jen stará povídačka nebo zda je pravda, že Sandwalkeři jdou jen po zlých," řekla Wren, "třeba je to tak, že vyhodnocují, kdo je nebezpečný. Možná nějak přijímají... feromony? Nebo něco takového? Něco spojeného s agresí?"
Marilla opatrně vstala ze země. Wren na ni už nemířila, hlaveň laserové pistole nyní směřovala k zemi. Dívka nechtěla kraba vyděsit. Nemohla se zbavit intuice, že na Hakimově tvrzení o Sandwalkerovi bylo alespoň šprochu pravdy.
"Doporučuju nehýbat se," řekla tiše Marilla, "někteří bezobratlí, jako kudlanky, jsou velice inteligentní. Ale krabi zrovna inteligencí neoplývají. Sandwalker je dravec, a může reagovat na pohyb."
"Vy jste si tím nějak jistá," odsekl Terrence, "co, vaši kolegové někdy v minulosti nějakého nevinného občana darovali naklonovaným Sandwalkerům v nějaké vaší tajné základně, a vy jste tam vypozorovala, jak tito krabi zabíjejí?"
"Jste směšný, Zendere," zamračila se Marilla, "řekla jsem vám, ať držíte hubu."
"Nejsem žádný váš posluhovač, abych plnil vaše rozkazy," řekl Terrence, "ještě potom, co jste se mě snažila zavraždit. Jestli má jít to zvíře po někom, kdo má zlé úmysly, pak jste to vy, vy proradná..."
Sandwalker náhle vystřelil vpřed. Všichni tři naráz vykřikli. Krabovo pravé klepeto praštilo Marillu tak, že odletěla nejméně o pět metrů dále, a těžce dopadla na rameno na spadlý sloup. Nahlas vykřikla. Terrence dostal ránu levým klepetem, a okamžitě sebou švihl na zem. Jeho obličej skončil mezi harampádím, jež hlasitě zacinkalo, jak o sebe všechny ty kovové dráty a tyče zavadily. Wren utíkala. Jako jediná nebyla zasažena. Při úprku se ohlížela zpět, a natahovala na kraba laserovou pistoli.
Sandwalker stál opět na místě, a svými zraky dívku přeměřoval. Wren se zastavila asi po pětadvaceti metrech, na úbočí troskami a sutí pokrytého svahu. Zděšeně oddechovala a přitom nepřestávala na kraba mířit laserovou pistolí.
Zarazilo ji, že se nehýbal. Nejprve byl nečinný deset vteřin, pak se mu trochu zachvěla klepítka, nato stál na místě bez pohybu skoro minutu, a až poté učinil dva kroky vpřed. Terrence se těžce zvedal ze suti a přejížděl po svém obličeji rukou. Wren si i z dálky všimla, že měl zraněné tváře a čelo, ale kromě pár menších řezných ranek, ze kterých vytékala krev, neutrpěl větší újmy. Prvá z končetin na levé straně krabova těla přistála do suti jen deset centimetrů od Terrencovy pravé nohy. Muž překvapeně vykřikl.
Wren se zájmem sledovala, co se bude dít. Byla připravena kraba zasáhnout laserovým paprskem nejvyššího stupně, odpálit ho třeba tisíc mil daleko a propálit mu exoskeleton. Zatím to však nebylo třeba.
Terrence se před zvířetem postavil. Svými úctyhodnými dvěma metry výšky se přiblížil ke krabovým maxillám. Ty se začaly přímo divoce pohybovat, jako by se Sandwalker snažil zadržet sliny, jež mu z nich samou chutí na příští oběd vytékaly.
Utíkejte, měla na Wren na jazyku. Ale nemohla se přimět křičet. Chtěla vědět, zda Sandwalker muže opravdu napadne, mimo jednu více či méně neškodnou silnou ránu nerozevřeným klepetem. Krab pořád jen stál na místě, a sekundu po sekundě snad cosi vyhodnocoval, aniž by učinil další výpad.
Marilla se bez úpění zvedla, a také pozorovala, jak si krab počínal před Terrencem. "Vypadá to, že s vámi nechce skoncovat," řekla hlasitě, "škoda, už jste to mohl mít za sebou."
"Agentko, ne!" zařvala Wren.
Marilla pohotově vytáhla z pouzdra na opasku granát, a vrhla jej směrem ke krabovi a vysokému muži, jež oba reagovali bleskurychle. Terrence uskočil, co to jen šlo, a krab se překvapivou rychlostí vrhl na Marillu. Měl-li skutečně schopnost rozpoznat zlé úmysly, pak zřejmě Marillin pokus o vraždu Terrence i své bezobratlé maličkosti vnímal jako dobrý důvod pro zahájení druhého útoku. Nebo snad šlo jen o pud sebezáchovy. Kdo ví.
Granát dopadl do suti, a explodoval. Na Marillu zamířila dvě rozevřená klepeta. Agentka křičela. Snad se jí v hlavě přetočil celý její život, než klepeta zcvakla. Nedostala však šanci zcvaknout její hlavu, ani její natažené ruce. Výbuch kraba vyvrhl do výše, a sletěl až za sloup, na který prve agentku odhodil. Ocitl se na svém karapaxu, na zádech, a jeho dlouhatánské, silné končetiny se divoce, až komicky zmítaly ve vzduchu.
"Jen tam hezky zůstaň, potvoro," řekla Marilla, a z pouzdra na opasku vytáhla další granát. Pohlédla na Terrence, zvedajícího se ze země. Při výbuchu ztratil boty z obou nohou, a kalhoty měl až po kolena roztrhané. Také na nich měl nejeden krvavý šrám. Syčel bolestí.
"Skončete tu hru!" zařvala na něj Marilla, a učinila několik kroků vpřed. "Nebo vám ukážu, co je zač opravdová bolest, vy grázle!"
"Začínám chápat, proč Sandwalker útočil hlavně na vás, agentko!" ozvala se Wren, a skočila mezi ně. Laserovou pistolí mířila Marille do obličeje. "Tady to končí! Hodíte ten granát na pana Zendera, a odpálíte nejen jeho, ale i mně! A předtím, než vyletíme do vzduchu, spálím vám ten váš prolhaný ksicht!"
"Sandwalker na nás zaútočil proto, že je to hladové zvíře," řekla agentka, "ne proto, že by někoho považoval za zlého a druhého za dobrého. Wren, nenech se pobláznit nějakými lokálními pohádkami..."
"Je mi u prdele, jak to je! Terrence není ozbrojený! Vy ho chcete chladnokrevně zavraždit! A pořád jste nic nevysvětlila!" řvala Wren. Učinila tři kroky směrem k Marille. Ta zároveň učinila dva kroky zpět. "Říkal mi, co jste udělala! Že jste s R'onnem pronikli do budovy Mezinárodní unie parapřírodovědného výzkumu v D.C., několik lidí jste zranili, R'onn tam telepaticky zaútočil na desítky nebo dokonce stovky, a vy jste ukradla nějaká data! Terrabyty dat! Je to pravda?!"
"Je to pravda," řekla suše Marilla, "s fakty se zápasit nedá. Ale je ti znám širší kontext?"
"Vaše matky neměly unii rády," odpověděla Marilla, "přepadly jednu konferenci! Tam to celé začalo, že? A vy je následujete, kráčíte v jejich šlépějích!"
"Mé matky," řekla pomalu Marilla, "na té konferenci zajaly několik zločinců, kteří s unií spolupracovali. Nebýt jejich zásahu, po světě by se možná dodnes, po desítkách let, pohybovali někteří z nejohavnějších jedinců využívajících kryptidy jako biologické zbraně... lidi, jejichž pohnutky si ani neumíš představit. A tento člověk, Terrence Zender, je i po desítkách let obhajuje a kryje, je to apologista naprostých zvěrstev! Kdybys viděla, jak dlouhý je seznam těch, kteří kvůli němu přišli o životy, bála by ses přiblížit do okruhu deseti kilometrů od něj!"
"Lži!" vykřikl Terrence. "Snažíte se slečnu Riveru sprostě manipulovat! Vždyť to ani není možné, agentko! Sama jste válečný zločinec, který se skrývá před světem... obklopena telepaty z Marsu, protože lidé vám nevěří. Zotročujete si nevinné, kazíte životy těm, kteří viděli něco, co vidět neměli, a ty, které si zotročit nemůžete, odprásknete jako psy. Mezinárodní unie parapřírodovědného výzkumu je úplně normální organizace... možná je to organizace se svými kontroverzemi, a možná nějaká konference kdysi dávno měla víc kontroverzí, než cokoli jiného, co kdy unie provedla... ale nemáte právo napadat její členy, krást její data a informace, a snažit se proti ní poštvat její dobré přátele!"
"Ty to s ním myslíš vážně?" zeptala se Marilla dívky. "Opravdu chceš pracovat se Zedlerem?"
"Strašně ráda bych věděla, co proti němu máte... co konkrétního vám a celé jeho organizaci vadí tak moc, že ho hodláte připravit o život," řekla rázně Wren.
Marille zaslzely oči. "Jenže já ti nemůžu nic říct," šeptla, "prostě to nejde. Jestli mi nevěříš... tak je všechno ztraceno. Všechno, o co jsme se společně snažily."
"O co jsme se snažily?!" zařvala Wren, a učinila další dva kroky směrem k agentce. "Vždyť o vás vůbec nic nevím! Slíbila jste mně a mým kamarádům, že nám vysvětlíte, o čem byl ten konec výpravy na Portoriku! A nic! Nevysvětlila jste mi furt, co děláte tady! Šmírujete nás?! Honíte se nám za prdelema kdekoliv, kam jdeme?! Proč?!"
"Nemůžu ti na to odpovědět," řekla tiše Marilla, "ještě je moc brzo."
"Možná je už příliš pozdě," zasyčela Wren, a laserovou pistoli sevřela oběma rukama. Byla připravena střílet.
"Doufala jsem, že ve vás najdu spojence," vyřkla zklamaně Marilla, "ale pokud mi dostatečně nedůvěřuješ, možná... jsem se zmýlila."
Zcela náhle zmizela. Musela být teleportována pryč, aniž však sama sáhla na něco jiného, než na odjištěný granát, který předtím držela v ruce. Wren vykulila zlostí oči. Řvala vzteky na celé kolo, a metala kolem sebe laserové střely.
Z jejího šílenství ji vyvedl až Terrence, který jí jemně položil ruku na rameno. "Pojďme nahoru za Hakimem a Keirou," řekl, a postavil se.
Wren se zastavilo srdce, když uviděla jeho nohy. Byly zalité krví.
"To je v pořádku, jsou to jenom... oděrky... velké... oděrky," oddechoval zděšeně Terrence, "jsem v pohodě. Nepřišel jsem o jediný prst na nohou. Musíme nahoru. Musíme pryč."
"Vůbec to nechápu," řekla Wren a kroutila hlavou, "nechápu, co tu dělala. Nechápu, proč vás chtěla zabít. Ani kam zmizela."
"Agentka Kent-Lyons možná nechce nic vysvětlovat, ale já ano," řekl Terrence, "budu vám muset povědět víc." Zahleděl se dívce do očí. "Děkuju, slečno Rivero. Zachránila jste mi život. Víc, než jednou. To vám budu muset oplatit."
Po krátkém dohadování, zda by Sandwalkerovi měli pomoci do pozice, ve které by se mohl volně pohybovat a následném obouhlasném zamítnutí pro jeho potenciální nebezpečnost, se Wren a Terrence vrátili k ostatkům zdi, zpoza které předtím dívka vystřelila po Marille. Terrence se usadil mezi sutí, a jedno zvláště ošklivé zranění na levé noze si zavázal lněným kapesníkem. Maličko kulhal, ale pomoc při chůzi nepotřeboval.
Než se naděli, uviděli Keiru, která jim šla naproti s vodou. "Co se to s vámi, k čertu, dělo? Někdo po vás házel granáty nebo co? Museli jsme se s Hakimem schovat, měli jsme hrozný strach, že se tu objevilo více ozbrojenců."
"Tomu se ti bude těžko věřit," řekla jí Wren, a převzala od Keiry plastovou lahev s vodou, ze které si dvakrát lokla, "tady pana Zedlera napadla agentka Kent-Lyons. Musela nás sledovat, a když byl pan Zedler na chvíli sám, pokusila se ho zavraždit."
"V jednu chvíli to vypadalo, že mě trefí pistolí do obličeje," přikývl Terrence, "a pak mě skoro odpálila granátem. Nebýt Wren, nebyl bych už mezi živými."
"Proboha," řekla Keira, když si prohlédla Terrencovy nohy, "to je krve! Počkejte, to budeme muset ovázat..."
"V pořádku, pokračujme zpátky k Hakimovi a k lékárničce. Není třeba sem nic přenášet," řekl Terrence, a pokusil se o úsměv. Spíše se ale bolestně zašklebil. Nepůsobil, že by mu bylo dobře, byť se to snažil pro uklidnění svých kolegyň předstírat.
"Už jsi nám říkala, co agentka Kent-Lyons provedla ve Washingtonu," řekla zděšeně Keira, a pohlédla na Wren, "ale zajít takhle daleko? Něco se tu děje. Něco vážného."
"Agentka Kent-Lyons nechce, abychom spolupracovali s unií," řekla jí Wren, "nazvala pana Zedlera psychopatem atakdále, a vypadala hodně rozrušeně z toho, že jsem jí nedovolila ho zabít. A taky z toho, že s ním spolupracujeme."
"Kde je teď?" zeptala se Keira.
"Teleportovala se pryč. Organizace, do které patří, musí mít takové teleportační zařízení, jakým disponuješ i ty," odpověděla Wren.
"Takže se tu může objevit znova? A kdykoliv dokončit to, co chtěla provést?" vyhrkla Keira.
"Možná," šeptl Terrence, a promnul si oči, "sakra, ona a její spolupracovníci můžou zabít kohokoli kdykoli a kdekoli. To je ten zásadní problém... hovoříme tu o soukromé organizaci, která disponuje nejsmrtelnějšími technologiemi na planetě... do které jsou zapojeni Marťani schopní telepatických útoků... a která..."
Jejich rozhovor přerušil výstřel. Ke trojici přibíhal Hakim s ovázaným čelem. "Alqirfi! Alqirfi!" křičel.
Terrence oběma dívkám poklepam na ramena a ukázal k horizontu. Pouští projížděla tři černá terénní vozidla, dvě se střechou a jedno bez ní. Byla napěchována ozbrojenci nesoucími samopaly. Někteří stříleli do vzduchu.
"Kulu shay' eamiq fi alqirafi! Nahn jamiean fi wartat kabiratin!" řval Hakim. "Všechno je v prdeli, přátelé! Všechno!"
"Kamarádi těch tří," řekla Keira, "museli být informováni, kterým směrem jsme se vydali."
"Doufejme, že je informovali přeživší z toho přepadení," pronesla tajemně Wren, "a ne... někdo jiný. Pro její dobro."
"Že by dcera agentek, které byly kdysi ve službách CIA, byla sionistka... to by mě v nejmenším nepřekvapilo," řekl v návaznosti na to Terrence.
Jakmile se ke skupině připojil Hakim, dali se všichni do pohybu. Automobily skončily jízdu na pokraji sutě, a ozbrojenci z nich vyskákali. Všichni byli odění v černém, byli to bílí muži hovořící anglicky s americkým přízvukem, a s válečným rykem se dali do pronásledování čtveřice.
"Zajatce! Chceme zajatce!" řechtal se jeden z nich.
"Holky! Chceme holky!" přidal se další.
"Jo! Holky! Holky!" řval divoce třetí, máchal nad svou hlavou samopalem, a po chvíli třikrát vystřelil do vzduchu.
"Postřílejte ty chlapy, holky si vezmem!" zařval čtvrtý, a rozřechtal se, div se nezakuckal. "Jak tvrdí Bible, že se mají ženy chovat v království Izraele? Biblický časy ať se vrátěj!"
"Prasata!" zasyčela Wren. "Sionisti byli vždycky nábožensky fundamentalistická verbež nejhnusnějšího ražení."
Dva ozbrojenci, vlasatí a vousatí muži s ďábelskýma očkama, skupinu předběhly. Odřízli jim únikovou cestu mezi sutí, a mířili na ni samopaly. Jeden z nich, odporně páchnoucí vousáč s viditelnými ospalky v očích, se zazubil na Keiru, a odhalil své zkažené zuby. "Tahle holka se mi líbí! Tu chci!"
Wren vrazila Keiře laserovou pistoli do ruky. "Dělej, co se ti zachce."
Keira bez přemýšlení vystřelila. Laserový paprsek nejvyššího stupně zasáhl muže do rozkroku, a ten s pekelným vřískáním odletěl o dvacet metrů do dáli, jen aby tam poklekl a oběma rukama si svíral rozkrok, ze kterého unikal černý dým.
"Seš vykastrovanej, sviňáku!" uchechtla se Wren.
Po druhém ozbrojenci Keira vystřelila též, ale minula. Zasáhla jen suť, která vyletěla vysoko do vzduchu. Ozbrojenec jí vykopl pistoli z ruky. Terrence jej následně udeřil pěstí do obličeje. Útočník se na vteřinku sklonil, a pak vrazil Terrencovi pěstí do ruky. Zařval, jako by si zlomil zápěstí. A nejspíše tomu tak bylo.
"V pěstních soubojích zrovna nevynikáte, co, vy darebáku? Zkusil jste vůbec někdy někoho uhodit do břicha?" řekl mu Terrence, a dal mu další ránu pěstí, po které ozbrojenec pozbyl vědomí.
Skupina se hodlala dát znovu do pohybu, ostatní ozbrojenci ji však již dohnali. Keira zasáhla jednoho z nich laserovou pistolí a propálila mu břicho, střílet po dalších ale bylo příliš riskantní. Hlavně samopalů mířily na čtveřici ze všech stran.
"Co jste zač, sebranko? Turisti? Aktivisti?" smál se jeden z mužů, malý plešoun s nosíkem, který vypadal jako cuplík na jakémsi ovladači.
"Lovci kryptidů," řekla zcela vážně Wren.
"Oh! Lovci kryptidů!" řechtali se ozbrojenci.
"Ale máte mezi sebe Palestince! Máte tu hnědou svini!" vykřikl jeden z nich.
"Kamarádi Palestinců! Fuj!" zařval druhý.
"Mám takový pocit, že tohle nedopadne dobře," řekl Terrence. Ozbrojenců napočítal nejméně patnáct. Každý z nich měl zbraň.
"Ano, pro ně," reagoval na jeho slova Hakim.
Všichni na něj nechápavě pohlédli.
"Dude, my jsme čtyři, jich je milion. Tohle skončí blbě," prohlásila Wren.
"Ano, pro ně," zopakoval svá slova Hakim, "hleďte, přátelé."
Za strašlivého řevu byli dva ozbrojení muži staženi pod písek. Toho plešounka s cuplíkovitým nosíkem zcvaklo veliké klepeto, jež se v mžiku vynořilo zpod suti. Přestřihlo ho vejpůl, než mohl cokoliv vykřiknout. Ze suti následně vylezl nositel toho klepeta, a maxillami začal konzumovat mužovy třepající se nohy. Ostatní ozbrojenci začali na velkého kraba střílet, kulky se však odrážely od jeho karapaxu. Pak se ze suti vynořil další, a další, a ještě jeden, který popadl hned dva muže naráz a odstříhl jim hlavy. Tučnějšího začal okamžitě ohlodávat.
"Jak vidíte, Sandwalker opravdu zabíjí ty, kteří mají zlé úmysly," poznamenal Hakim, a sepjal ruce, "shukran lak ya Allah."
Někteří teroristé stáli na místě a po krabech stříleli, jiní se dali na útěk. K vozidlům se však dostal jen jeden. A jakmile do toho nejbližšího nastoupil, a nastartoval motor, vynořil se z písku největší z této skupiny Sandwalkerů, třikrát tak velký, jako lední medvěd. Vystřelil na povrch z místa přímo pod automobilem, a vyhodil jej do vzduchu pomocí svých klepet. Jakmile auto spadlo na zem, vybuchlo.
Během chvíle bylo po všem. Každý z teroristů byl mrtev. Všichni byli roztrháni. A devět mladých Sandwalkerů se jimi ládovali.
"Wow," řekla Wren, "tohle je o tolik krutější, než sny s Chupacabrama."
"Myslím, že budu zvracet," prohlásila Keira, když uviděla, jak jeden z krabů žere utrženou hlavu, jíž si u maxil přidržoval klepítkem. Pohodlně se přecpával nosem a poté očima zabitého muže, jehož obličej se měnil v řídkou kaši.
"Neuvěřitelné," řekl Terrence, "naprosto neuvěřitelné. Nevysvětlitelné zvířecí chování... opravdu si vybírají oběti. Opravdu... soudí."
"Agentka Kent-Lyons se mýlila, když říkala, že jsou hloupí," pronesla Wren. Přistoupila ke zbořené zídce, a pak úlekem vykřikla. Zcela náhle ji překonal onen krab, se kterým se spolu s Terrencem a Marillou utkala níže, pod suťovým svahem. Krab si ani jí, ani Terrence a jejich kolegů nevšímal. Přidal se ke svým devíti společníkům, našel si mezi nimi mrtvolu ozbrojence, a také se jí začal cpát.
"Vidíte? Neútočí na nás. Všichni máme dobré úmysly. Zaútočili jen na ty, kteří opravdu chtějí ubližovat," usmíval se Hakim.
Wren pohlédla na Terrence. Usmála se na něj.
"Tak, a máme první výsledky," pousmál se Gerry, stále zahleděn do svého tabletu podobného přístroje. Držel ho v levé ruce, a v ruce pravé svíral kabel, jehož zakončení se sotva dotýkalo Sandwalkerova zadečku. Winn a Armando k Gerrymu přistoupili, a zpoza jeho ramen hleděli na obraz, který se vyrýsoval na displayi. "Vidíte? Právě jsme společně zmapovali reprodukční ústrojí tohoto kryptida. Jsme první v historii, kdo to provedl."
"Spíš jste v historii první vy sám," řekl Armando, a odfrkl, "my nedělali nic. Jenom tu stojíme pomalu skoro hodinu a paříme se na slunku."
"A já vám maximálně pomohl najít tu aplikaci na vašem... netabletu... protože jste nedokázal pod slunečním světlem rozeznat ikonku aplikace CabelCamPro od ikonky Google SuperChrome 2049," pronesl dlouze Winn.
"Takhle to teda nebylo, Winne," zadíval se na něj s vážným výrazem ve tváři Armando, "tady pan doktor ji nemohl rozeznat od ikonky Google UltraChrome 2051. Mohly za to ty dva modré pixely, ty sklerotiku jeden."
"Vidíte? Vidíte?! Úžasné!" radoval se Gerry, a ukazoval prstem na jakýsi těžko rozpoznatelný útvar v levém horním rohu displaye.
"Vypadá to jako varlata," řekl suše Armando.
"Ale prosím vás," pronesl Gerry a obrátil oči v sloup, "přestože krabí samci disponují varlaty, nacházejí se nad hepatopankreasem. To je trochu dále v rámci hlavohrudi, ne zde, na konci krabího těla. Tento Sandwalker je samice. Útvar, na který pohlížíte, je párový vaječník s vajíčky."
"Neměl jsem skipnout hodiny o rozmnožovací soustavě na základce," pronesl suše Armando.
Winn se rozchechtal. "Kámo, to by mě zajímalo, jak se ti dařilo pak pitvat ty vaše raky nebo co na výšce! Rozpoznal jsi třeba varle od srdce?" Těšilo ho, že si mohl konečně do někoho hlodnout.
"No, pitvali jsme v těch hodinách něco jiného, než okolí gonopodů," řekl na to Armando.
Winn se pořád uchechtával. Armando na něj hleděl, jako by byl blázen.
"Slyšíte, co jsem říkal? Tento Sandwalker má vajíčka. A v nich, pokud si snímek přiblížíme, se už nachází embryo," povídal dále Gerry, "co nevidět budou nakladena, nebo se snad dokonce vylíhnou ještě uvnitř Sandwalkerova těla. Bylo by opravdu fascinující, kdyby tento krab rodil živá mláďata."
"Ano, vzhledem k tomu, že žije v aridním prostředí..." přerušil ho Winn.
"Ano, ano!" vyhrkl nadšeně Gerry a doširoka se usmál. Přiblížil svou tvář k té Winnově, div ji neuvrhl v bezedné dno otvoru mezi svými řezáky. "Co když Sandwalker coby zcela pouštní živočich rodí živá mláďata? Krabi, ať už mořští nebo sladkovodní, kladou vajíčka, ale zde žádná voda není!"
"A pokud tady nějaká je, pak je jí tu málo!" vyhrkl Winn.
"Z toho důvodu bude pro Sandwalkera výhodnější nechat potomky vylíhnout se, když jsou vajíčka kladena!" pokračoval Gerry.
"Ano, ano! Woo-hoo. Brilantní hypotéza, pane doktore!" radoval se Winn.
"Gosh, vy dva musíte být dvojčata," řekl s kyselým výrazem Armando, "big ass charakterová shoda, jestli jsem nějakou někdy viděl."
"A nyní ten skutečný blockbuster, mí milí kolegové," usmál se Gerry, "Sandwalker se musí rozmnožovat partenogeneticky! Není možné, aby se tu v jámě pářil s jiným. Každý by navíc o něm věděl. Vždyť tu chodí lidé! Nejsme v nějaké divočině, lze se sem běžně dostat od města, jen si člověk musí vzít pár lahví vody... Není pochyb, že ta oplodněná vajíčka, která Sandwalker klade... nebo rodí... si oplodňuje sám!"
"Woo-hoo!" zahoukal Winn. Začal tančit, a zvláště přitom kroutil boky. "Dnes jsme přinesli světu vědy význačný objev!"
Armando působil neimponován. "Vole, myslím, že v tuhle chvíli fakt nemáš šanci na rande."
Winn se zazubil. "Proč bych s tebou chtěl jít na rande?" Trapně se pohupoval, a vrtěl hýžděmi. Teprve poté si všiml, že na okraji jámy, dvacet metrů vysoko, stála Wren, a zpoza ní dolů shlíželi i Kiera, Terrence a Hakim. Winn se přestal vrtět, a zle se podíval na Armanda.
"Co je? Já tě k tomuhle představení nenavedl," usmíval se Armando, "totálně ses před svou holkou zabil sám."
"Zabiju tebe," sykl Winn.
Sandwalker sebou škubnul.
"Vycítil zlé úmysly," usmál se Armando, "go on. Zkus mě killnout, náhradní spoďáro. Určitě už potřebuješ nové, když přemýšlíš, jak jí to vysvětlíš."
"Pánové, pánové!" vložil se do hovoru Gerry. "Myslím, že vám oběma leze to horko na hlavu! Co kdybychom s důkazy Sandwalkeří partenogeneze opustili tuto jámu, a přidali se k našim přátelům nahoře? Rád se s doktorem Zenderem... ehm, tedy Terrencem Zenderem... podělím o naše zjištění."
Během doby, kdy Gerry, Winn a Armando šplhali po lanech na vrcholek svahu, se Sandwalker ještě jednou nebo dvakrát pohnul, ale nemělo to žádnou spojitost s nimi. Jakmile dorazili nahoru a pozdravili se se svými kolegy, napili se vody, a pak si vyslechli hrůzný příběh o tom, co se Wren, Keiře, Terrencovi a Hakimovi v poušti stalo. Především je rozzlobilo, jak nechutně se k nim ozbrojení teroristé vyjadřovali.
"Dostali, co zasloužili," řekl nakonec Winn, "sexistické hyeny. Fuj."
"Nemělo by se řešit, že takhle v poušti kus od Rafy žijí nějací ozbrojení Američani a aktivně se pokouší unášet lidi? A proč vůbec? Chtějí je držet jako rukojmí, aby pak s vedením Svobodné Palestiny vyjednávali, kolik...?" ozval se Armando.
"Je docela možné, že k nim patřil ten muž, který byl před čtyřmi týdny zabit Sandwalkerem," pronesl Terrence, "i když... kdo ví." Pak Gerrymu, Winnovi a Armandovi ukázal na svém fotoaparátu snímky mladých Sandwalkerů, požírajících mrtvá těla ozbrojenců.
"Doktore Zedlere," řekl hrdě Gerry, "právě jsme dokázali, že se Sandwalkeři partenogeneticky rozmnožují. Za asistence pánů Wilkinsona a Villalona jsem pořídil snímek útrob giganta z jámy pod námi, který se v podstatě klonuje bez přičinění jiného zástupce svého druhu... a vy jste dokázali, že potomky skutečně má, že se jim daří, že rostou a že se rádi přiživí lidským masem."
"A tím pádem nám to celé zapadá to sebe," řekl Terrence, "Sandwalker už není sám, má minimálně deset dalších potomků."
"A dvě vajíčka s embryii ve svém těle," pokračoval Gerry, "brzy započnou své životy ještě další dva jedinci." Zamyslel se. "Představte si, jak dlouho je toho tento Sandwalker schopen, totiž množit se bez páření s jinými jedinci. Možná, že na Blízkém východě, snad i tady v pouštích Palestiny, žijí stovky jeho klonů."
"Dostalo se nám obdivuhodného vhledu do Sandwalkeří biologie," usmál se Terrence, a pohlédl na čtveřici nových Lovců kryptidů, "a to i díky vám. Jsem velice rád, že jsme s vámi mohli tuto výpravu se dvěmi misemi podniknout."
"Měli bychom to oslavit pořádným panákem v hotelu," řekl Terrence, "co vy na to?"
Mladí dobrodruzi souhlasili. Terrence také odsouhlasil, že zamíří do městské nemocnice kvůli zraněním na svých nohách, jež nicméně přestala krvácet. Na Gerryho dotaz, kde vzal nové boty, reagoval Terrence prostě: "Svlékl jsem je jednomu z těch zabitých mužů. Nepotřeboval je."
"Až si spolu sedneme u stolu a u pití," řekla všem Wren, když započali pochod zpět k městu, "mohl byste nám, pane Zendere, říci víc, jak jste sliboval. Sandwalkeří záhada je možná vyřešena, dokonce i pověsti místních o jejich chování vůči lidem se potvrdily... ale novou a čím dál větší záhadou je teď pro nás Marilla Kent-Lyons."
"Jistě," pokynul Terrence, "dozvíte se vše, co si zasloužíte. A málo toho nebude. Skutečně jste se osvědčili."
Pokračování příště...
