Jeskynní šelmy doby ledové: Hyeny

Průběh minulých částí nám přiblížil medvěda jeskynního a jeho lvího souseda, tentokrát se podíváme na slibované obří prehistorické hyeny!

Jeskynní hyena (Crocuta crocuta spelaea) byla poddruhem dnešní hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) s jedním rozdílem-dosahovala mnohem větší velikosti. Zatímco hyena skvrnitá váží maximálně 90 kilogramů a loví paviány, makaky, malé opice a požírá i mršiny, hyena jeskynní vážila alespoň 105 kilogramů a se zhruba o půl metru delším tělem byla schopná ulovit i velkou kořist typu stepních bizonů, divokých koní a dokonce i srstnatých nosorožců. Dokazují to četné nálezy kostí těchto býložravců, nalezené v doupatech hyen. Dravci si zjevně nosili svou ulovenou potravu, nebo případně kusy mršin, do jeskyní, kde je dále požírali. Stejně jako populární medvědi i lvi z doby ledové, hyena jeskynní dostala své jak vědecké, tak i v jiných jazycích běžně užívané jméno díky tomu, že její pozůstatky byly v minulosti hojně odkrývány v jeskyních nebo ve skalních rozsedlinách. Dokazuje to, že doupaty, kde tito tvorové přebývali a kde se také starali o svá mláďata, byly právě jeskyně. Jeskynní hyeny byly ve středním až svrchním Pleistocénu rozšířeny po celé severní Eurasii, od Portugalska až Španělska daleko po východní Sibiř. Řadí se tak k nejrozšířenější megafauně doby ledové. Jsou také velmi dobře známé z fosilních pozůstatků, které byly podrobovány velkému množství důkladných vědeckých zkoumání. První lebku jeskynní hyeny byla darována slavnému vědci Georgisi Cuvierovi již roku 1812. Ten okamžitě upozornil na to, že tato psovitá šelma dosahovala mnohem úctyhodnější velikosti, než její dnešní africká příbuzná. Mnohé jeskynní nálezy z Evropy upozorňují na společný výskyt kostí pravěkých medvědů a lvů poblíž pozůstatků hyen. Paleontologové, kteří se snažili zjistit, proč tomu tak bylo, přišli na něco neuvěřitelného-hyeny patrně požíraly lví a medvědí zbytky, anebo ony predátory ve smečce dokonce samy zabily! Možná to zní neuvěřitelně, ale i dnešní africký lev může mít dost potíží, když si na něj troufne dobře organizovaný gang hyen. Zdá se tedy, že prehistorická hyena jeskynní byla takřka nepřemožitelným predátorem, a navíc to vypadá, že se jí vyhýbali i samotní pravěcí lidé. Kresby lovců z doby ledové z Chauvetovy jeskyně ve Francii staré 20 000 let vyobrazují tohoto tvora jako docela hrůzu budícího zabijáka. Ještě zajímavější jsou nálezy kostí neandrtálců v doupatech jeskynních hyen, ty totiž poukazují na velké soutěžení o množství lokalit k usazení mezi těmito dvěma opravdu velmi odlišnými tvory. Neandrtálci byli zjevně kanibaly a mrtvoly zástupců jejich vlastního druhu byly často hyenami přenášeny z místa na místo jakožto snadno získatelný oběd. Ačkoliv však byla jeskynní hyena nebezpečným lovcem, nakonec přece jen neodolala velké změně klimatu, která přišla už před asi 20 000 lety a která před 10 000 lety definitivně vymazala většinu pleistocénní megafauny z naší planety. Hyeny byly určitě velmi přizpůsobivé, ale zřejmě se asi dost specializovaly na lov velkých býložravců, a když ubylo těch, museli za jejich zmizení draze zaplatit i jejich lovci. Ze západní Evropy hyena jeskynní kompletně vymizela před 11 000 let...

Příště se dozvíte o šavlozubcích a dýkozubcích, jejichž pozůstatky byly též objeveny v jeskyních! Nejedná se sice o fosílie nalézané v tak hojných počtech, rozhodně se však také jedná o něco dost zajímavého!