Projekt - Geologická období Země IV.-Silur

NÁZEV OBDOBÍ: SILUR

ČASOVÉ ROZMEZÍ: Před 443 až 416 miliony lety.

INFORMACE:

KONTINENTY: Za silurského údobí existovaly nad mořem vynořeny ještě mnohé staré štíty, včetně částí toho indického a tíž i čínského. Gondwana se po nějaké době znovu rozpohybovala. Florida se ještě v této době rozléhala téměř na samém jihu, z jižní Číny existovalo jen několik ostrovů a Sibiř se pohybovala dále na sever.

PODNEBÍ: Podobně, jako v předchozích časech, i za Siluru byla souš naší planety velice horkou pouští. To ale neznamená, že by už nebyla pro živočichy neobyvatelnou! I za horkého podnebí začali první živočichové osidlovat souš.

ŽIVOČICHOVÉ: Již výše bylo uvedeno, že souš začali poprvé osidlovat první bezobratlí živočichové. Obvykle nedosahovali přílišných velikostí, ale horku se rychle přizpůsobovali. Na konci Ordoviku nicméně došlo k velkému vymírání druhů a tak se vyvíjelo mnoho nových. Pod vodou stále žili mnozí měkkýši, hlavonožci (včetně obrovských ortokonů), trilobiti a také obratlovci - bezčelistnatci. V horninách Siluru paleontologové nalezli také fosilie obřích mořských škorpionů.

CEPHALASPIS: Tento bezčelistnatec se objevil až na samém konci Siluru. Stejně, jako jeho příbuzní, i on pouze nasával řasy přes otvory v lebce, ale čelistmi vybaven nebyl. Hlava Cephalaspise byla poměrně těžká, velká a tvrdá. Známy jsou čtyři druhy.

PTERYGOTUS: Zvláště obávaným obyvatelem silurských moří byl obří členovec Pterygotus, dosahoval totiž délky přes tři metry. Bylo nalezeno ohromujících 18 druhů, existence tří z nich je ale paleontology mnohdy zpochybňována. Ocas byl mohutný a možná zvířeti pomáhal k rychlejšímu plavání.

DALMANITES: Trilobit ze skupiny Phacopida. Byl dlouhý 4-7 centimetrů. Známo je pět druhů...

ROSTLINY: Za období Siluru se dále rozvíjelo ohromné množství druhů řas. Na druhou stranu se ale vyvíjely i zcela nové rostliny, které byly předurčeny k tomu, aby ihned ovládly souši. Byly to první cévnaté rostliny. Ty rostly směrem nahoru, vstříc slunci, aby získaly živiny.

COOKSONIA: Cooksonia byla jednou z prvních cévnatých rostlin. Na výšku moc nedosahovala, jenom pár centimetrů. Její stonek se několikrát větvil a zjevně se rozmnožovala výtrusy. Její objev se datuje někdy do středního Siluru. Rodové jméno nese po Isabel Cooksonové, paleontoložce.

BARAGWANATHIA: Tato cévnatá rostlina se objevila v pozdním Siluru. Nejstarší fosilie se datují až do doby před 427 miliony let. Baragwanathia, podobně, jako Cooksonia, dorůstala pouhých pár centimetrů, maximálně jednoho až dvou. Zkameněliny se našly v několika částích světa, včetně Austrálie...

Tím končí článek o údobí silurském. Na příští část, která bude pojednávat o čtvrtém geologickém období paleozoika - Devonu, se podívejte na www.mojeznamkyavatar.blog.cz .