Vývoj jedovatých ještěrů

Ke konci ledna jsem našel na internetu zmínku o prehistorii jedovatých ještěrů. Okamžitě mne napadlo, že bych o tom mohl napsat článek, což se dnes stalo... Doufám, že se Vám bude líbit, pojednává totiž o nepříliš dobře známé skupině živočichů...

Heloderma je vědecký název pro korovce, jediné v současnosti žijící jedovaté ještěry. Jako jediní mezi svými šupinatými příbuznými s nohama mají jedové zuby, a proto dokáží do rány vpustit velké množství jedu. V současnosti žije na Zemi pět druhů, v češtině se všechny označují jako korovec, v angličtině byste se však setkali také s faktem, že jsou druhy dva (gila monster and beaded lizard). Tito ještěři nejsou nějakými zabijáky a stejně jako hadi, neuštknou, dokud k tomu nejsou vyprokováni. Avšak hadi mají svůj jed hlavně na zabití kořisti, korovci nikoliv. Používají ho právě při obraně. Kousnutí korovcem arizonským možná nebude smrtelné, ale jistě velmi bolestné. Dalším rozdílem je fakt, že korovci mají jedové zuby na spodní čelisti, ale všichni jedovatí hadi je mají na vrchní čelisti. Korovci musí při kousnutí žvýkat, aby skrze zuby vpustili jed. Jinak se tito ještěři, vyskytující se v Severní Americe (na západě Spojených států, v Mexiku a velmi vzácně v Guatemale), specializují na kradení ptačích vajec, čas od času také uloví nějakého toho savce. Během léta spí, prožívají opak hibernace, kvůli čemuž si během roka dělají tukové zásoby... Jak se ale tito tvorové vyvinuli? Proč se u těchto ještěrů, jako jediných, objevily jedové zuby? A kde bychom našli jejich předky? Pro odpovědi na tyto otázky bychom se museli vrátit zpět v čase, anebo se podívat na fosilie pravěkých ještěrů, kteří se korovcům podobali nejvíce. Jedové žlázy se u některých ještěrů objevily už před 65 miliony let-dokladem toho je rod Paraderma. Neví se přesně, zda nešlo spíše o prehistorického varana (tito ještěři patří do nejbližšího příbuzenstva korovců), nebo dokonce zástupce již vymřelé skupiny. Ve fosilizovaných čelistech tohoto zvířete byste si povšimli podivných rýh. Jsou to stopy po jedových žlázách. Jejich přítomnost bychom našli také u vymřelého rodu Estesia, což byl korovcovitý ještěr žijící v pozdní Křídě na území pouště Gobi v Mongolsku. Tento nevelký plaz měl velmi ostré, dozadu zahnuté zuby s rýhami vyskytujícími se po obou stranách každého zubu. Zcela jistě to byly jedové kanálky. Doslova běžely po celé délce zubu. To ale znamená, že toto zvíře bylo nepochybně jedovaté! Patří tak mezi nemalé množství pravěkých zvířat, u nichž byla zjištěna přítomnost jedu. Podobné znaky, jako Estesia, má i korovec arizonský. První zástupci rodu Heloderma se pak objevili v Severní Americe v průběhu Miocénu, v mladších třetihorách. Patřil k nim druh Heloderma texana, vyskytující se na území Texasu (česky by se dal označřit jako korovec texaský). Tento již vyhynulý druh mohl být předkem korovce arizonského, jehož pozůstatky se ve fosilním záznamu poprvé objevují v období Pleistocénu před zhruba 10 000 až 8000 lety... Stále si však musíme odpovědět na otázku, proč se vlastně jedové zuby u těchto ještěrů vyvinuly. Vzhledem k tomu, že jed tito ještěři příliš často při lovu nepoužívají, mohl se vyvinout s účelem obrany. Zajímavostí je, že například korovec mexický je imunní vůči svému vlastnímu jedu-tuto schopnost jedovatí hadi postrádají (pokud by se had uštknul, na účinky svého jedu zahyne). Je pravděpodobné, že ještěři jako Estesia měli v pozdní Křídě děsivé protivníky. Není těžké představit si mongolského Velociraptora dorážející na takřka bezbrannou ještěrku, jež se krčí k zemi, jako by predátora prosila o smilování. Poté, když se dinosaurus pokusí zakousnout do jedné z ještěrových nohou, obdrží nesmírně silné kousnutí. Následky jsou vážné-krevní tlak Velociraptora stoupne a zvíře, kroutící se ve strašných bolestech, pomalu umírá. Pokud však náhodou přežije, už nikdy na jedovatou ještěrku nezaútočí. Tento účel možná korovcům zůstal dodnes, především na obranu před dravými ptáky...

Do komentářů můžete napsat své názory... Snad jste se z tohoto článku dozvěděli něco nového, můžete jej také ohodnotit hvězdičkami...