Střet obou Amerik-část 6.-Příběh psovitých

Po více než měsíc jsem nenapsal žádnou další část Střetu obou Amerik, doufám, že Vám to tolik nevadilo. Teď se tu však konečně objevuje šestý díl!

Střet obou Amerik-část 6.-Příběh psovitých

Psovití (Canidae) se poprvé vyvinuli ve středním Eocénu nejpravděpodobněji ve Starém světě, který i nadále osidlovali a sice že nebyli tehdy vrcholovými predátory, dařilo se jim. Poté začali pomalu osidlovat Nový svět, Severní Ameriku, do níž se dalo přejít pomocí pevninského mostu z Asie. Před zhruba 10 až 9 miliony lety, což zpadá pod periodu Miocénu, se na severomarickém kontinentu objevili rody lišek, vlků a psovitého rodu Urocyon, kteří začali zabírat teritoria původních dravců a je pravděpodobné, že některé z menších lovců brzy vytlačili na pokraj vyhynutí. O milion let později do Severní Ameriky vyráží přes Beringův most rod Eucyon, všežravý canid, jehož fosilní ostatky byly odkryty Nebrasce, Oregonu, Texasu i v Rio Grande. Velká expanze psovitých však nastává před asi 3 až 2 miliony let, kdy došlo ke srážce Severní a Jižní Ameriky a následnému vytvoření Panamského mostu. Kojot Johnstonův (Canis lepophagus) představuje tehdy pro místní faunu skutečné nebezpečí, a není sám. Někteří psovití jsou ještě nebezpečnější! Severní Ameriku v té době terorizoval jeden známý druh-pravlk (Canis dirus). Tento neúnavný predátor měřící od špičky čenichu po konec ocasu 1,5 metru a vážící přes 80 kilogramů, žije ve smečkách a dovolí si zaútočit i na zvířata mnohem větší, než je on sám. Smečky těchto nových, vrcholných predátorů udolávají bizony, koně, dokonce i mamutí mláďata a po vzniku Panamského mostu pronikají do Jižní Ameriky, kde na jejich lovecké techniky není žádný z místních býložravců připraven. Kromě pravlků na jih expandují i některé druhy lišek. Zlom však přišel před 300 000 lety, kdy světu vládla doba ledová. Tehdy Beringovu úžinu překročil vlk šedý (Canis lupus), který se stal rázem jednou z nejúspěšnějších šelem převládajících na Americkém kontinentě. Jedná se o druh, jemuž se povedlo překonat většího, statnějšího a možná že i statečnějšího pravlka, a to zřejmě jen díky menší velikosti a jiným životním strategiím. Před 11 000-10 000 lety pravlci zcela vymizeli z fosilního záznamu, to znamená, že jako druh vyhynuli. Štěstí přálo menším psovitým, liškám, drobnějším vlkům a jim podobným. Dnes jsou obecní šedí vlci v Severní Americe ke spatření stále. Brazilskému Cerradu zase vládne vlk hřivnatý, přezdívaný též pes hřivnatý, dlouhonohá šelma schopná rychlého útěku. Deset milionů let trvající expanze psovitých do Nového světa se i přes některé ztráty opravdu vyplatila...

Na prvním obrázku vidíte vlčí lebku, na druhém je zase překrásný pes argentinský (Pseudalopex griseus). Obrázky jsou z WikiMedie a z ARKive.org .