Soupis několika posledních objevů

Paleontologie se neustále setkává s novými poznatky, nálezy a fakty. Především poslední objevy jsou velmi vzrušující... Paleontologům se totiž podařilo objevit klíčová vodítka k pochopení evoluce želv, jedné z nejstarobylejších skupin plazů, jež přežila do dnešních dnů. Víme, že pravděpodobně nejstarší želvou byla Odontochelys, která žila v období Triasu před 220 miliony let. Celkově se podobala dnešním želvám, ačkoliv byla, co se týká některých znaků, mnohem primitivnější. Nyní paleontologové odhalili ještě staršího hráče v želvím vývoji, tentokrát o mnoho milionů let staršího. Pánev Karoo v Jižní Africe totiž vydala zkameněliny 260 milionů let starého diapsida, který byl pojmenován Eunotosaurus africanus. Autor popisu, Gaberiel Bever, o nálezu řekl: "Eunotosaurus je kritickým článkem ve spojení moderních želv k jejich vývojové minulosti." Rozhodně se jedná o veliký nález. Dle Beverových slov "věda čekala na tento nález 150 let." Lebka nově objeveného druhu se velmi podobá lebkám ještěrů, hadů, krokodýlů i ptáků, což jsou diapsidi. Ovšem želvy jsou anapsidi. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami živočichů se pozná jednoduše: anapsidi nemají žádné spánkové jámy, kdežto diapsidi je mají rovnou dvě. Už několik let se odborníci dohadují, zda náhodou anapsidé nejsou jen jakousi součástí skupiny diapsidů. Ovšem Eunotosaurus poskytuje první vědecký důkaz. Tento ještěrům podobný plaz toho měl, pokud jde o jeho vnitřní anatomii, tolik společného s želvami, že jej můžeme považovat nejen za jejich předchůdce, ale také za něco nového, revolučního, díky čemuž se nám naskytne zcela nový pohled na minulost plazů. Bever k tématu dodal: "Jestli-že jsou želvy blízce přibuzné ostatním současným plazům, pak bychom čekali nálezy předků želv s diapsidními lebkami." Eunotosaurus je pro vědu zcela novým případem, a tak se spoustu dalších důležitých informací dozvíme až později. Rozhodně však jde o úžasný objev...

Na Aljašce byl před nedávnem objeven nový druh dinosaura a jeho popis byl uveřejněn teprve ve druhé polovině září. Jak je již zvykem, název druhu je opět trochu těžší na výslovnost-Ugrunaaluk kuukpikensis. Název ale není nijak zavádějící, v podstatě znamená "zvíře, které se pase na Colville River". Jednalo se o hadrosaurida, blízce příbuzného Edmontosaurovi, který žil na území arktické Kanady zhruba ve stejné době. Ugrunaaluk žil totiž před 69 milióny let, byl zhruba 9 metrů dlouhý a je pravděpodobné, že žil ve stádech. Kolony těchto mírumilovných býložravců možná čas od času putovaly na jih, aby se vyhnuly kruté zimě. Místo, kde byly ostatky Ugrunaaluka objeveny, je vzdáleno od civilizace a nachází se v tuhém hornatém prostředí. Jedná se o formaci Prince Creek. Podle Grega Ericksona by nám mohl objev Ugrunaaluka pomoci zjistit, jak byli dinosauři schopni přežít mrazivé teploty v okolí severního pólu...

Další velký nález se týká vývoje lidí... V roce 2013 bylo v jedné jeskyni v Jižní Africe objeveno mnoho kostí pravěkých lidí. Paleoantropologové je popsali a před pár měsíci byl veřejnosti představen nový druh pravěkého člověka-Homo naledi. Momentálně probíhají výzkumy a odborníci se snaží zjistit, jak staré kosti vlastně jsou. Celkem jich bylo objeveno 47, je možné, že jeskynní systém, v němž se po tisíce let nacházely, byl pohřebištěm. Opravdu nedávno však paleoantropolog Lee Berger vyslovil domněnku, že možná nejde o nový druh, ale jen o více kostí již známého vyhynulého typu člověka. Těžko říci, ale stále je velmi pravděpodobné, že Homo naledi skutečně existoval ne jako součást jiného, ale jako vlastní druh...

Zdroje informací a obrázků: Science Daily a Wikipedie.

Doufám, že se Vám soupis nových objevů líbil, pokud ano, komentujte...