Hmyz a jeho předci-část 9.-Motýli

Po nesmírně dlouhé době jsem se rozhodl napsat další část projektu Hmyz a jeho předci, se kterým jsem začal v roce 2010. Zatím poslední část jste měli možnost si přečíst od 6. dubna 2014, kdy jsem ji napsal, ovšem nyní se to mění. V deváté části mého seriálu se podíváme blíže na snad nejoblíbenější skupinu hmyzu...

HMYZ A JEHO PŘEDCI-ČÁST 9.-MOTÝLI:

Na světě snad není krásnějšího hmyzu, než motýlů. Tito okouzlující letci, kteří dokáží zaujmout a potěšit svou elegancí, žijí všude kolem nás. Jde o druhý největší řád hmyzu, počtem druhů je předčili pouze brouci. Motýly jako řád popsal Linnaeus již roku 1758 a pojmenoval jej Lepidoptera. Věřte nebo ne, na světě žije tolik druhů motýlů, že se jimi zabývá samostatné odvětví entomologie, zvané lepidopterologie. Motýli se během své takřka 200 milionů let trvající evoluce rozšířili na šest ze sedmi kontinentů-všechny kromě Antarktidy. V současnosti žije na Zemi neuvěřitelných 180 000 druhů, které se však od sebe velmi liší. První motýli se na Zemi objevili zřejmě před 190 miliony let, alespoň to dokládá fosilní záznam. Nejstarším dosud známým motýlem je Archaeolepis mane, jehož otisk ve skále byl nalezen v anglickém Dorsetu. Celá zkamenělina sestává z páru křídel s šupinkami, díky čemuž lze narazit na podobnost s chrostíky, jiným řádem létavého hmyzu. Je možné, že tyto skupiny jsou si evolučně blízce zpřízněny a motýli i chrostíci mají společného předka. A právě takový zástupce hmyzu byl předchůdcem všech 126 čeledí motýlů, kteří dnes obývají naši planetu. Jinak však bylo nalezeno velmi málo zkamenělin druhohorních motýlů, z období Jury známe dodnes jen asi dva příklady, a z období Křídy není známo více, než 13 druhů již vyhynulých motýlů. Mnohem více popsaných druhů pochází až z období Eocénu, včetně známého motýla Prodryas persephone, který žil před asi 40 miliony let na území Colorada. Výrazně se podobal dnešním babočkám. Jeho tělo zůstalo v horninách tak dobře zachováno, že si odborníci pod mikroskopem povšimli i jeho úst a tykadel. Křídla tohoto pravěkého motýla byla jen 24,5 milimetru dlouhá, přesto jde však o důležitý mezník v poznávání evoluční historie řádu. Většina dnešních skupin motýlů se vyvinula až v třetihorách, i když pozůstatky můr a lišajů známe i z pozdní Křídy. Skutečné rozvinutí řádu způsobil zjevně vznik květoucích rostlin během Křídového období. Většina dnešních denních, avšak i nočních motýlů, opyluje květiny a živí se sladkým nektarem. Těžko říci, na co se potravně specializovali raní motýli v dobách, kdy roslinstvo tvořily jen kapradiny, cykasy, jehličnany a podobné zelené, nekvetoucí rostliny. Motýli jsou opravdu pozoruhodným typem hmyzu. Z nakladených vajíček se nejprve vylíhnou housenky, jež obvykle sežerou "parazitovanou" rostlinu, poté utvoří kuklu a po stádiu, při němž projdou metamorfózou, mohou bez problémů létat a dosáhnou dospělosti. Někteří motýli jsou překrásně zbarveni, jiní naopak dokonale splývají s okolním prostředím-to se týká především pralesních druhů. Svou krásou tento hmyz učarovává lidi už po tisíce let. Mají však také kulturní význam. Číňané by nikdy nedokázali začít s výrobou hedvání, pokud by nebylo nočního motýla bource morušového, jehož housenky se živí výhradně listy moruše. Legenda tvrdí, že jedné čínské královně kdysi spadl do čaje kokon utvořený housenkou a náhle se začal rozpouštět-tak bylo odhaleno tajemství hedvábí. Jiné legendy zase tvrdí, že pravé japonské kimono musí být vyrobeno z kokonů asi 2100 housenek. Motýli jsou skutečně obdivuhodným hmyzem...

Zajímavost: Samice většiny druhů motýlů mohou naklást 200 až 600 vajíček, ale existují i výjimečné druhy, jež jich nakladou 30 000 za jediný den! Taková spousta housenek pak může zlikvidovat opravdu velké území zeleně. Někteří motýli zase podnikají velmi dlouhé cesty, jako monarchové stěhovaví, kteří každoročně migrují z Kanady do Mexika a zpět...

Doufám, že se Vám tento článek líbil. Snad budu v psaní Hmyzu a jeho předků pokračovat i nadále a častěji...