čtvrtek 20. září 2012

Divoké země - Bolívie

Divoké země

Bolívie

Bolívie je celkově 27. největší stát na světě, se svými dvěma hlavními městy, La Paz a Sucre, má asi 9 119 000 obyvatel. Státním zřízením jde o prezidentskou republiku a platí se zde bolivianem. Ročně zemi navštíví asi pět milionů turistů, hodně z nich také hlavně jednomu tajnůstkářskému živočichovi, jedinému medvědu Jižní Ameriky...

Divočina - na souši:
Bolívii z částí tvoří deštné pralesy, pampy, což je lidové označení pro stepi, a také hory. Ve směsici všech těchto tří krajin přežívá jediný medvěd v Jižní Americe, býložravý (i když podle dnešních průzkumů už ne) medvěd brýlatý. Pampy obývají nanduové a studené podnebí přeje pilanům černolícím. Není zde nouze ani o mravenečníky. Ze světa flóry zde najdeme převážně obří bromélie...

Divočina - ve vodě:
Vnitrozemím Bolívie protéká hned několik řek - například legendární Mamoré. Vyskytuje se v nich velká spousta druhů ryb, obojživelníků anebo vodního hmyzu. Nejslavnějšími obyvately této oblasti jsou ale převážně plazi, jako například kajman černý...

Hospodářství:
Na turismu Bolívie ročně příliš nevydělá. Nacházejí se zde však poklady v podobě zlata a převládá zde i dřevařský průmysl. Na mnoha místech, hlavně pak v Andách, lze najít i farmáře s jejich statky, kteří chovají ovce a jatečný skot. Pěstují hlavně kukuřici...


Doufám, že se Vám devátá část mého projektu líbila... Pokud ano, komentujte a ohodnoťte za pomocí hvězdiček. Tímto jsme se však dostali k poslední části projektu Divoké země. Velice rád bych však založil i nějaký více cestovatelský projekt, to ale necháme v mých myšlenkách. V brzké době se budete moci těšit i na Život v divočině a jelikož došlo i k několika novým dinosauřím objevům, příští týden se o jednom z nich rozhodně dozvíte...

středa 19. září 2012

Dinosauří poznávačka-Vyhodnocení soutěže

Po dlouhé době jsem se konečně rozhodl vyhodnotit soutěž Dinosauří poznávačka ze dne 24. května tohoto roku... Celkem se zúčastnili 4 lidé, což je dobré, mnohem lepší, kdyby nebyl ani jeden. Delší dobu jsem se rozhodoval, který obrázek dinosaura, kterého jste si vybrali, Vám dám na diplom... Nicméně, podívejte se sami, jak poznávačka celkově dopadla...


Na první místo dosáhl Dinosaurss se všemi správnými odpověďmi, tedy získal 7 bodů...


Deinonych také dosáhl opravdu skvělého výkonu. Jediné, co jsi nevěděl, byl obrázek číslo dvě, nešlo o Velociraptora, ale o Linheraptora...

Kurahk také dosáhl velmi dobrého výkonu. Nesprávně jsi odpověděl pouze na dva obrázky; a to sice druhý a třetí, šlo o Linheraptora a Liliensterna...

Megaraptor však také dosáhl velice dobrého výkonu, a tak se o místo dělí s Kurahkem...

Všem Vám tedy gratuluji k Vašim úctyhodným výkonům! V brzké době tedy nechystám žádnou novou soutěž, ale takových poznávaček bych mohl udělat ještě několik (vzhledem k tomu, jak velkou mám galerii). Tento týden Vás ještě čekají Divoké země...

úterý 18. září 2012

Nigelovy dokumenty (nejen) na Viasat Nature

Tento týden jsem se rozhodl, že nenapíši Dokumenty, které stojí za to vidět, ale rovnou Vás upozorním pouze na ty od Nigela Marvena, tedy britského přírodovědce, autora a producenta. Na mnoha kanálech se s nimi totiž přímo roztrhl pytel. Viasat Nature tady u nás v Česku asi jako jeden z mála kanálů nabízí takové množství Nigelových dokumentů. Není tomu tak ale jen na něm, cyklus Pandí dobrodružství s Nigelem Marvenem je totiž znovu opakován na Animal Planet. A k přírodovědné dvojce se připojil ještě Eden Channel, který jeho dokumenty uvádí od pondělí do neděle tento týden. Hlavní zprávou ovšem je, že se nám konečně dostane jeden z Nigelových nejnovějších dokumentů, Yunnan Adventure, k dostání i v českém znění, a to dokonce hned dvakrát. Už 22. října 2012 na Viasat Nature poběží tento dokument v překladu jako S Nigelem Marvenem za dobrodružstvím do Jün-Nan v 19:05, pokud by jste se však na něho rádi podívali dříve, máte šanci tuto sobotu, 22. září, tedy přesně měsíc před vysíláním na Viasat Nature, shlédnout jej v 8:00 na Edenu...

Seznam Nigelových dokumentl v brzkém vysílání na Viasat Nature:
Arktické putování s Nigelem Marvenem - od 17. září, 19:05
Žraločí ostrov Nigela Marvena - od 24. září, 19:05
Dobrodružství s jaguáry - od 2. října, 19:05
Invaze obřích krajt: Florida s Nigelem Marvenem - 17. října, 19:05
S Nigelem Marvenem za dobrodružstvím do Jün-Nan - 22. října, 19:05.

Doufám, že jsem tento článek s krátkým seznamem a videem nepřidal jen tak, a že se, pokud nějaký z těchto tří kanálů máte, pokusíte podívat se na nějaký z Nigelových dokumentů. Tento týden ještě vyhlásím soutěž a navštívíme další Divoké země...

pondělí 17. září 2012

Nat Geo Wild


Nat Geo Wild je dokumentárně vzdělávacím kanálem, jenž sídlí v čínském Guan Dongu. Vysílá dokumenty, které se soustředí hlavně na divokou přírodu (Tajemství indické divočiny, Výprava do divočiny, Americká puma), občasně i na domácí mazlíčky (Dáma se 700 kočkami, Skvělý Dr. Pol). Hlavním cílem kanálu je také vzdělávat.

Česká verze Nat Geo Wild je stejná, jako verze maďarská a vysílá 24 hodin denně po celém světě, v Asii navíc také s kanálem Adventure One. Všechny pořady jsou zde určeny všem možným věkovým kategoriím, ať už jde o předškolní dítě, či důchodce...

Seznam doporučených pořadů:
Království krokodýlů - zítra, 16:00
Ostrovy - každou středu, 19:00
Zoo je můj život - každý víkend, 8:00
Výprava do divočiny - pátek, 18:00.

Odkazy:
www.google.cz (z této adresy je obrázek).

Příště se podíváme na kanál Discovery Channel. Na tento týden však ještě chystám Obrázek týdne, poslední část Divokých zemí nebo konečně i vyhlášení soutěže...

neděle 16. září 2012

DirePark Brutus: The Next Damagers (4/4)

DIREPARK BRUTUS, část desátá

Padal jsem a otevřené čelisti Andrewsarcha mně nikoliv rozporcovaly nebo obyčejně spolkly, ale odhodily na druhou stranu. Musím přiznat, že takovou bolest v zádech jsem v životě necítil. Nicméně, začal jsem hájem utíkat jak jen nejdále jsem mohl. Andrewsarchus se hnal za mnou. Otočil jsem se, abych odhadl vzdálenost, jak daleko ode mně je, a náhle mně něco zatáhlo za nohu a já spadl do hluboké rokle. Byl to onen jediný dinosauroid, kterého vzal Peter s sebou.
"Ty jsi mně zachránil?" ptal jsem se ho nechápavě.
Dinosauroid začal mávat rukama se strany na stranu. Tvora, kterého uviděl, se příšerně vylekal. Bylo to neškodné, býložravé Brontotherium, podle starých Indiánů "hromový kůň". Andrewsarchus se dal raději na ústup.
"Nazdárek, hoši! Tak dělat, dělat, máme málo času, za pár minut sem v minulosti přijdeme, musíme se zahnat a zachránit tak celý náš svět..." řekl Peter, jenž mi ani nepomohl svým výstřelem z raketové pistole.
Byl jsem poněkud zmatený. Jednou jsme měli udělat to, a podruhé zase něco jiného. Brzy jsme našli lagunu, kam jsme se vypravili i na minulé výpravě, která se stala tak neúspěšnou.
"Za pár minut se tady objeví plátno a z něj vyleze pár lidí - to budeme my v minulosti... Zaženeme je a..." nedořekl celou větu Peter.
Za asi třicet sekund se tak vážně stalo. Plátnem se sem dostala nějaká noha, která hmatala v půdě kolem. Ano, přesně to samé jsem udělal před pár dny takhle já. Ten, kdo vyšel, byl ale někdo úplně jiný. Byl to ten ranger, co mi zachránil život v místnosti a poté jsem se s ním bil.
"Co to... Jak to... To... Ne... nechápu tohle!" vyhrkl Peter. Vrhl se na rangera. Ten si ho ani nevšiml a Peter jej svalil do hluboké vody.
"Peter?!" vylekal se onen muž.
"Thomas? Thomas Lensher?!" zvolal mu před obličej Peter. "Jak je to možný?"
"Thomas Lensher? Ten veterinář z ostrovního parku?" podivil jsem se.
"Nazdárek, chlapi..." řekl ranger, aby jaksi svou situaci zachránil.
"Tohle nám vysvětli. Co se tady vlastně děje?" začal znovu Peter.
"Jde o jedinou věc," hovořil ranger, "dozvěděl jsem se o Vašem plánu. Nikdy nepotkáte sami sebe v minulosti. Zařídil jsem to. Nikdy jste se totiž neviděli ani v té době! A víte proč? Díky mně! Ah ha ha ha ha ha há!"
Peter rangera asi desetkrát skolil svalnatou pěstí na zem a já jsem se musel přidat. Shodil jsem svou brašnu a zipem udělal krvavou ránu na obličej. Nemohli jsme se ani ovládnout. Peter začal beznadějně běhat po laguně.
"Máme ještě šanci. Kdysi jsme přeci rozbili tábor! Najdeme ten tábor!" začal vítězoslavně křičet Peter. Měl jsem pocit, že se zbláznil. Zmizel v lesíku. Omráčil jsem dlouhým klackem rangera Thomase a hnal se za ním, ale bylo to beznadějné. Bloudil jsem asi dvě hodiny. Ztratil jsem i Petera. Udělali jsme něco, co bylo tím nejhorším, nejhorším, co kdy svět mohl poznat. Náhle jsem si vzpomněl na otevřené plátno rangera.
"Můj bože!" řekl jsem, když jsem jím prostoupil. Tak takové bylo současné město. Prostoupil jsem úplně. Občas tudy proběhla nějaká myška, krysa, nebo maličký šváb, za zříceninami zdemolovaných mrakodrapů se občas mihl nějaký Dromaeosaurus, všudypřítomný řev nějakého gigantického Tyrannosaura člověka až děsil. A dováděl k šílenství.
"Tak takhle skončil svět! Kvůli nám! Kvůli mně," řekl jsem si hlasitě pro sebe. Nemohl jsem ani poznat, kde stála naše základna, kudy vedla silnice, všude jen trosky a trosky.
Vrátil jsem se plátnem do doby před 36 miliony lety. Ten, koho jsem uviděl, mi přivolal záchranu. Byl jsem to vlastně já. James Lond na procházce toho večera, den před incidentem v základně. Když mně uviděl, strašlivě se lekl. Začal utíkat do základního tábora. Celý tým včetně Petera tam byli ze mně tak zděšení, že ihned otevřeli plátno a stanuli v jejich současnosti. Vběhl jsem tam za nimi těsně před uzavřením plátna. Dům byl v chaosu. Jakmile jsem je uklidnil, snažil jsem se jim to všechno vysvětlit. Nakonec došlo až na demolici domu, pouhé dvě hodiny od té chvíle. Já se pak vrátil plátnem zpátky do pozdního eocénu.
Potkal jsem našeho dinosauroida. Pohyboval se velice kulhavě. Když jsem se k němu přiblížil, všiml jsem si něčeho strašného. Chyběla mu jedna ruka, z otvoru mu stále tekla krev a podivně pískal.
"Chudák, ale proč?" řekl jsem si.
Než jsem o tom stačil zapřemýšlet, vrhl se na mně znovu ten samý Andrewsarchus, kopl jsem ho do břicha, ale nepomohlo to. Chránil jsem si rukou obličej. Dravec mi čelistmi stiskl všech pět prstů na levé ruce. Silně trhl a já zařval bolestí. Nato se vrhl na mou nohu, ale já začal utíkat.
"Tu máš," zvolal Peter od pobřeží, "ty hnusná potvoro!!!" - a následně vystřelil z pořádné pušky.
Dravec klesl k zemi, se zakrváceným tělem už neměl šanci na výhru.
"Musíš se mnou. I když jsi raněn. Musíme do současnosti, něco jsi v naší pravé minulosti udělal, a celé jsi to zachránil!" řekl nadšeně Peter.
"Páni!" řekl jsem, když jsme se dostali zpět do současnosti. Město vzkvétalo. Byl opět slunný den, staré babičky zalévaly své květiny, uřvaný chlapec si při brigádě vydělával prodáváním novin na ulici.
"Měj se. Nikdy se už nepotkáme, nikdy. Rád jsem tě poznal," řekl nevysvětlitelně Peter.
Všude kolem mně se objevila podivná záře. Než jsem se naděl, stanul jsem, naprosto zdráv, dokonce i se svými prsty, zpátky ve svém pokoji, četl jsem si noviny, byl naprosto normální den, tak, jak tomu bylo před celým incidentem. Celé dny jsem se pak vyptával lidí, co se tu dělo mezitím, co jsem byl pryč, ale ti jen kývali hlavou, jakoby si o mně mysleli, že jsem blázen. Oni na to zapomněli. A jedinému mně to zůstalo v hlavě. Nevím, proč se tohle všechno děje vždy mně...
Ohlédl jsem se dozadu, protože mně znepokojil podivný zvuk. Stále se přibližoval. Něco mi skočilo na hlavu odrazilo se to ode mně a přehouplo přes zeď. Sáhl jsem si na čelo - ten tvor mi na něm udělal škrábanec. Přelezl jsem zeď. To, co jsem spatřil, bylo dosti podivné. Byli to Dromaeosauři, hodující na mrtvole člověka. Vylekal jsem se, co se vlastně stalo, že tu zase jsou, když jsem svět již zachránili. Odehnal jsem je ostrými kameny, které jsem po nich začal házet z blízkosti.
Raptoři nejdříve řvali. Chtěl jsem už zavolat policii, aby mi pomohli. Dromaeosauři ale najednou zmizeli za nejbližší skupinou popelnic. Šel jsem za nimi a něco se mi zablesklo do očí. Byla to tak intenzivní záře, že jsem to ani nevnímal, náhle objekt rychle zmizel. Hledal jsem všude okolo, ale po malých a dotěrných dravcích ani stopy. Vrátil jsem se k mrtvole člověka. Zjištění, o koho šlo, bylo šokující. Byl to Peter! V hlavě se mi začaly honit myšlenky o tom, že
musel i před tím na nějakém projektu pracovat. Bylo to dost divné. A proto jsem začal pátrat. Pak mně však opět něco vyděsilo.
Objevil se jiskřivý předmět, z něj vylezla lidská ruka, a stáhla mně do objektu... Žádné pokračování příště.

Jestli-že se Vám poslední část nové řady DireParku líbila, komentujte. Děj se zdá být na pokračování a já ještě jedno, o jednom jediném díle přinesu, ovšem, nebude to pokračování, které by jste zrovna k tomuto ději čekali... Příští týden Vám vyhlásím soutěž Dinosauří poznávačka...

sobota 15. září 2012

DirePark Brutus: The Next Damagers (3/4)

DIREPARK BRUTUS, část devátá

V mžiku jsem se strašlivě vylekal. Vrtulník sebou začal házet sem a tam, jednou nalevo, podruhé napravo a za chvíli spadl. Zahynul bych, kdyby jsem neskočil na nejbližší strom a o jeho větve se pořádně poškrabal. Ve vzduchu se objevilo gigantické stvoření - Quetzalkoatlus. Jakmile vrtulník vybuchl, šel jsem se k němu podívat, ale ptakoještěr za to nemohl.
"No jejda. Střelné rakety. Kdo by to po nás... Aha, už chápu," zamumlal jsem si sám pro sebe.
Zbylé kusy ohromné rakety samozřejmě byly vyztuženy názvem KW, Killing Work, čili odchytávání nebezpečných zvířat, pokud mají vzteklinu, rovnou i zabití nebo léčení.
"Tohle teda museli udělat v pořádném spěchu," řekl jsem si navíc. Najednou mně k zemi shodila něčí ruka. Byl to agent FBI z vrtulníku, jenž se mnou inspiroval a za včas též vyskočil z "pece".
"Co safra je?!" vylekal jsem se.
"Ticho! Tamhle! Je to odporné!" vyhrkl náhle. Kolem vrtulníku u trosek se procházela skupinka šavlozubých tygrů, Smilodontů, z druhé strany se však nečekaně objevilo něco podivného. Zvířata, ačkoliv byla tak dravá a schopná obrany, začala utíkat a vydávat hrdelní zvuky, které měli znamenat asi něco, jako "pomoc, utíkejte!".
"BOŽE!" - toto bylo jediné slovo, které jsem na to mohl říci.
Byla to jakási podivná stvoření.
"Dino... saur... o... i... Dinosauroid!" vykřikl policista, od něhož jsem mimochodem později zjistil, že má rád vědecké publikace o nejasných stvořeních a příšerách.
Nešlo však pouze o to. Skupinka dinosauroidů totiž provázela člověka, konkrétně samotného Petera! Neustále mu lízali tržné rány na rukou.
"Nazdar, starý brachu, Jamesi, ty teda vypadáš zděšeně! Toto jsou ta podivná stvoření, které vymysleli ten malíř a paleontolog. Jakési vývojové stádium mezi Troodonem a vzpřímeným stvořením. Dinosauroidy mám prozatím ve výzkumu, ale jsou to moc mírumilovná stvoření. Paleontologové se nemýlili... Kdyby dinosauři nevyhynuli, u inteligentních dinosaurů, takových maniraptorů jako Troodon by se vyvinuli v naprosto nový druh! Úžasné, nepříjemné, neuvěřitelné, nepředstavitelné..." začal se svými obvyklými vědeckými slovy Peter.
"To je ale naprosto nemožné! Dinosauři vyhynuli! Žádní dinosauroidi, žádná umělá vzpřímená stvoření, nic takového, ty šílenče!" zařval jsem.
"No právě - oni nevyhynuli. Plátno narušilo náš čas a narušilo taky jejich čas. Copak jsem Ti to neříkal? Mohlo nás dovézt až do doby před 65 miliony lety, nevyhynuli dinosauři, co? Normálně ano, ale my jsme zapříčinili jejich přesunutí sem. Dobrá, jde o druhy z Ameriky. Podle mých výpočtů se za pár tisíciletí nějakou další chybou dostanou zpátky do své éry a tam započne jejich vývoj. Což samozřejmě předznamená, že my lidé, nikdy nebudeme žít!"
"Ale to je přeci... naprosto šílené!!!" řekl jsem, a nestačil jsem Peterovi větu doříct. Ze vzdálenosti asi jednoho sta metrů zařvala samice Tyrannosaura. Než jsme se naděli, vyběhla po nás.
Při běhu jsem se teprve vzpamatovával a byl jsem zpomalen svými myšlenkami o konci lidstva. Tyrannosauří samice chytla člena FBI a několikrát s ním hodila do vzduchu. Polámal si lebku, žebra i nohy. Sotva mu utrhla hlavu a kus nohou, pustila se znovu za námi. Chytla zuby mé tričko a silou mně vyhodila do výšky asi devíti metrů. Spadl jsem a byl jsem oslepen tekutou slinou. Peter mezitím vysunul z krabičky výbušninu. Tyrannosaurus se ani nevzpamatoval, a už mu ležel kus hlavy asi pět metrů od těla, jenž se s šokem ještě pohybovalo.
Byla to doslova odporná podívaná. Byl jsem stále oslepen, dinosauroidi, kterých jsem se tak bál, mně začali vést kamsi do neznáma. Až jsem si dostatečně očistil a vydezinfikoval oči, otevřel Peter kanály.
"Pojďte a nebojte se! Jde o naše přežití," - nemohl jsem udělat nic jiného, než jeho slova poslechnout.
Někde tam dole Peter utevřel náhradní plátno. Dinosauroidy nechal kromě jednoho v kanálech a prostoupili jsme společně jako tři odvážlivci do éry před 36 miliony lety.
"Proč? Neříkej mi, že chceš Arsinoitherium znova!" řekl jsem.
"Ne, tak to není. Jsme asi tak dvě hodiny před tím, než se tu objevíme znovu, tentokrát z jiného času. Musíme nás zahnat zpátky do současnosti před celým incidentem," odpověděl zdvořile Peter, který si byl jistý, co právě dělá.
Šlápl jsem však na malou větvičku a nadálý dupot mně vyděsil.
Asi kilometr za zády se v laguně objevil Andrewsarchus. Vyrazil jako ztržený.
"Petere, pryč!!!" zvolal jsem s ohromným strachem.
Kolem se to stromy jen hemžilo, ihned jsme na jeden vylezli. Andewsarchus byl podstatně chytrý dravec a číhal pod větvemi, až budeme nuceni slést. Takto jsme na stromě strávili asi hodinu. Mnoho příštího času již nezbylo. Vymysleli jsme vše, až pak objevil Peter v lékárničce raketovou pistoli, kterou tam omylem hodil. Už, už chtěl vystřelit a predátora navždy zahnat, abychom konečně mohli změnit současnost k lepšímu, když pode mnou začala celá větev rychle praskat. Padal jsem a rozevřené čelisti Andrewsarcha mně... Pokračování příště.

Jestli-že se Vám třetí část nové řady DireParku líbila, komentujte. Pokračování pro Vás chystám hned na zítřek, aby jste nemuseli býti dlouho napjatí, jak to s chudákem Jamesem nakonec dopadne...

pátek 14. září 2012

Obrázek týdne 14. 9. 2012

Týden zase utekl jako voda a máme tu další pátek, s ním obrázek týdne a opět DinoRauL... V obrázcích od této firmy budu ještě nějakou dobu pokračovat, pak ale již chystám nějaké rukou nakreslené dino-obrazy...

Popisek k dnešnímu obrázku tady: Mapusaurus uviděl vhodnou kořist v pravěké Argentině před 100 milióny lety. Je zrovna ráno a na černých, písčitých pláních, nedaleko jehličnatého lesa, se objevila velká skupinka asi deseti sauropodů. Na obrázku si též můžete prohlédnout všechny části Mapusaurovy hlavy...

Tento týden pro Vás ještě chystám DirePark a příští týden popis kanálu Nat Geo Wild. Mám ovšem prosbu, nebo spíše otázku; chtěli by jste se zde na blogu zúčastnit další soutěže? Před dlouhou dobou jsem se rozhodl napsat povídkovou soutěž a tak se ptám, zda-li má cenu jí dělat, aby se přihlásili alespoň dva lidé... Mimochodem, příští týden zjevně vyhodnotím Dinosauří poznávačku, diplomy plně hotovy...

čtvrtek 13. září 2012

Divoké země - Irsko

Divoké země

Irsko

Irsko se svými 70 273 kilometry čtverečními zaujímá celkem 117. místo v pořadí největších států světa. Mluví se zde irsky a anglicky, hlavním městem je Dublin. Ročně Irsko navštíví asi dva miliony turistů, podmínky pro turismus zde však moc vysoké nejsou. Je to však jeden ze států, který se může chlubit svou divočinou...

Divočina - na souši:
Na Irském ostrově žije mnoho druhů savců, včetně veverek, jelenů lesních nebo ježků. Lesy jsou také domovem tetřevů a ledňáčků. Jelikož se v Irsku nekácí tak pravidelně, jako v jiných státech Evropy, stále si zachovalo některé členy své divoké rodiny...

Divočina - pod vodou:
Vnitrozemí, tedy řeky a jezírka, obývají vydry, nebo lososi, kteří do řeky Shannon vplouvají v určité sezóně z moře. Nad průlivem Sv. Jiřího také podle ročních období najdeme návštěvníky ze severu - legendární papuchalky. Mořská voda je domovem makrel a tresek...

Hospodářství:
Irsko, i přes poněkud výkonnou snahu turistů, na turismu nevydělává. Stále zde najdeme i staré farmy nebo hospodářství, jež jsou stále obydlena. Obyvatelé chovají osly, huňatý dobytek nebo ovce, pokud jde o hospodářství v horách. Pěstují brambory a využívají i rašelinu...


Doufám, že se Vám osmá část mého nového projektu líbila... Pokud ano, komentujte a ohodnoťte za pomoci hvězdiček. Tento týden Vás ještě čeká Obrázek týdne nebo DirePark. Příště se posuneme do Ameriky a navštívíme jeden ze státu jižní části. Zároveň však na delší dobu půjde o poslední část...

středa 12. září 2012

Zajímavosti ze světa dinosaurů 14.

1. Slovo "ichtyosaurus" vzniklo asi 20 let před pojmem "dinosaurus". Mořské plazy, jakožto mořské draky, tedy lidé (hlavně pak britové) znali mnohem více, než dinosaury...

2. Odborníci jen hádají, jak se zrodili pterosauři. Podle některých existují jisté důkazy v podobě pradávných létajících dráčků (Coelurosauravus), někteří je přisuzují k jedné velké skuponě, která začala vládnout až v Triasu. Jedněmi z prvních ptakoještěrů byli pravděpodobně například Eudimorphodon nebo Peteinosaurus...

3. Před 155 milióny lety existovalo v Severní Americe ohromné pohoří - Kordillerské. Dnes je vystřídaly slavné Skalnaté hory, i ony se táhnou od středu USA až po střed Kanady...

Doufám, že se Vám tyto Zajímavosti líbily, pokud ano, komentujte. Tento týden pro Vás chystám ještě Obrázek týdne nebo Divoké země, ale také pokračování DireParku...

úterý 11. září 2012

Dokumenty, které stojí za to vidět - 11. 9. 2012

Jak jsem sliboval, po týdnu opět přináším Dokumenty, které stojí za to vidět... A s nimi i informace o dokumentárních DVD, což zde nebylo zhruba rok...

Každý pátek můžete v cyklu Zázračná planeta na Dvojce sledovat opravdu povedený dokumentární seriál BBC s názvem Jižní Pacifik. Tento týden poběží již třetí díl, a to Nekonečná modř.
Každou neděli nám Dvojka nabízí cyklus Tajemství divočiny v 17:20.
Každé pondělí nám Dvojka přináší i cestovatelský, přírodovědný cyklus Ushuaia.
Každý všední den, od 17:00, nyní běží na National Geographic velice zajímavý cyklus Velké migrace. Pokud nevíte, tento asi dva roky starý dokument již získal spoustu ocenění (zanedlouho také vyjde na DVD).
Dnes, v 18:00 běží na NG Wild velice poutavý cyklus s názvem Skandinávská divočina.
Hned nato, v 19:00 nám NG Wild přináší také Ruskou divočinu.
Od 20:05 dnes na Animal Planet běží poutavý dokument Invaze žraloků bílých.
Od nynějska můžete každý den v 19:35 na Animal Planet sledovat cyklus Shamwari - Život v divoké přírodě. Prozatím jsem viděl pouze jednu epizodu, dokument pojednává o týmu veterinářů pracujících v africké rezervaci.
Jak již spousta lidí ví, na Spektru vysílají každý pátek ve 21:20 (a kdo neví, tak tři dny na to reprízu ve 12:30) opravdu velice povedený seriál BBC z minulého roku - Planetu dinosaurů!
Každou neděli od 20:00 můžete na Viasat Nature sledovat cyklus, kterého si společně se Životem savců BBC cení asi nejvíce - Planeta Země.
Zítra v 19:05 můžete na Viasat Nature sledovat Ošklivá zvířata Nigela Marvena!
Opět Nigel, 13. září, též v 19:05, a to v dokumentu Nigel Marven a dobrodružství s nosorožci.
Sobota, 7:00 na Viasat Nature - dokument Na křídlech modlitby, který pojednává o papoušcích žijících v zajetí.
Každý den, od pondělí do neděle, běží již druhý týden na kanálu Eden, vždy v 8:00, dokument Katastrofa zvířecí říše (nebo též Armagedon zvířecí říše).

______

Také na DVD se objevuje spousta dokumentů. Společnosti, jako H.C.E. nebo InterSonic reedikují disky dokumentů BBC, Discovery Channel, Discovery World, Animal Planet nebo The History Channel. Od H.C.E. například po dvou letech znovu Svět přírody, od InterSonicu třeba zajímavá Zuřící planeta...

Doufám, že se alespoň na nějaké z těchto dokumentů (respektive DVD) podíváte a něco si z nich i odnesete... Tento týden Vás ještě čeká třeba DirePark nebo Zajímavosti ze světa dinosaurů...

pondělí 10. září 2012

National Geographic Channel


National Geographic Channel je dokumentárně vzdělávacím kanálem, jenž sídlí v Londýně ve Spojeném království. Vysílá dokumenty o všech možných okruzích vědy; příroda (Ruská divočina), historie (Poslední tajemství třetí říše), dinosauři (Jurské vyšetřování) nebo také realita (Vězněm v cizině). Hlavním cílem kanálu je tedy diváky vzdělávat.

Česká verze National Geographic Channel je stejná, jako verze maďarská a vysílá 24 hodin denně. Některé pořady (Drogy) jsou určeny víceméně divákům starším 12 let, zábavné dokumenty, jako Znalec psí duše, jsou rozhodně určeny všem věkovým kategoriím...

Seznam doporučených pořadů:
Zkoumání Země - zítra, 10:00
Planeta masožravců - zítra, 10:00
Dopad asteroidu - středa, 10:00
Velké migrace - každý všední den, 17:00.

Odkazy:
http://natgeotv.com/cz (zdroj obrázku na oné stránce).

Příště se podíváme na kanál Nat Geo Wild. Na tento týden však chystám ještě další Dokumenty, které stojí za to vidět, Zajímavosti ze světa dinosaurů a samozřejmě slibovaný DirePark...

neděle 9. září 2012

Skrytá pravda-Mořští draci

Dnes, přesně po dvou měsících konečně přináším další díl Skryté pravdy, se slibovaným paleobiologickým tématem. Vrátíme se o pár stovek let zpátky a odhalíme pravdu o tzv. "mořských dracích"...

Ichtyosaurus - není mnoho lidí, kteří vědí, že toto označení vzniklo již 20 let před slovem "dinosaurus". Označuje "rybího ještěra" a vzniklo v Británii - za jakým však účelem? Co se v té době vlastně stalo?

Vítejte v roce 1719:
Rok 1719 označuje poněkud větší skok v dějinách objevování prehistorických mořských plazů - došlo totiž k objevu prvního úplného ichtyosaura. Lidé jej označili jako za utopeného delfína či krokodýla po slavné Potopě světa. Až začátkem 19. století byli tito tvorové uznáni za ichtyosauridy... Plesiosauři, ichtyosauři a jiní mořští plazi jsou středem zájmu vědců v Británii již více, než 300 let...

Příšery, které zahubila Potopa:
V oné době existovalo mnohem více křesťanů, nežli dnes, takže nedokázali věřit ničemu jinému. Jen zkamenělé kostry ukazovaly vědcům, nevybaveným moderními technologiemi, že něco takového jednoduše muselo žít, pokud to zahynulo. Na malbách a kresbách z 18. století tak většinou uvidíte jen dlouhokrké příšery s očima jako kostnatka, kteří mezi sebou urputně zápasí a umírrají při tom v Potopě světa. Za smrtí těchto neobyčejných tvorů však stálo něco zcela jiného...

Objevitelka:
Tvorba sbírek zkamenělin mořských plazů byla v Británii postupem času tak moc oblíbená, že starší dáma Mary Anningová začala tvořit svou vlastní sbírku a vydělávala na prodeji fosilí (svou první však nalezla už v jedenácti letech). Vycvičila svého psa k "lovu" zkamenělin a tak našla víc fosilií plesiosaurů a ichtyosaurů, než kdokoliv jiný. Navíc byly tyto kostry parádně zachovalé...

"Mořští draci" v současnosti:
Vžitá představa lidí o mořských dracích je již nadobro pryč. navíc koncem 19. století otevřely doly v Peterboroughu jurskou hlínu a tak docházelo k novým a novým objevům. Do vědců se vžila evoluce a začali je pečlivě určovat. Dnes známe mnoho druhů mořských plazů - důležité je však vědět, že mořští plazi (a ptakoještěři také) nejsou dinosaury, jak se ještě dnes mnoho lidí domnívá, ale jde o samostatnou třídu plazů, kteří ovládli moře...


Popisky k obrázkům: Na prvním i na druhém vidíte ichtyosauridy, na druhém konkrétně Ophtalmosaury ve seriálu Putování s dinosaury...

Pokud se Vám tento článek líbil, komentujte. Nemohu popravdě říci, kdy můžete očekávat další Skrytou pravdu, nicméně příští týden to asi nebude. Dočkáte se však dalších Zajímavostí ze světa dinosaurů...

sobota 8. září 2012

Lovec a kořist - Kdo komu unikne

Tento článek mně napadl hlavně díky knize Svět pravěku od předního českého paleontologa, Bořivoje Záruby. Jde o jednoduchý příběh, jenž je postupně protkán všemi různými vědeckými fakty... Doufám, že se Vám bude líbit...

Kanada, provincie Alberta, před 75 milióny lety. Pomalu svítá a většina nočních zvířat, včetně savců, se jde uložit k spánku. Dravý Troodon se přes noc také nasytil a nyní potravu vyvrhne svým mláďatům. Na planinách se pohybuje skupinka Sthrutiomimů. Nikdo z ní prozatím neví nic o tom, že zanedlouho budou čelit smrtelnému nebezpečí...

Vědci zjistili podle poměru délky holenních a stehenních kostí zadních končetin, k čemuž přidali celkovou studii stavby těla, že Sthrutiomimus mohl dosáhnout rychlosti i vyšší nad 80 km/h. Mohl běhat i pomaleji, ale jistou rezevu v záloze měl. Musel být velice lehký, měřil pouhé 2 metry...

Z nedaleké jeskyně po rušné noci vylezl unavený Albertosaurus. Tato matka musela celou noc hlídat pískající a o potravu žadonící mláďata, nyní konečně přichází doba, kdy je nasytí a nebude muset býti rušena. Albertosauří matka má výborný čich, závan většu přinesl důležitou informaci - stádo Sthrutiomimů, lehkých ornitomimimosaurů, je necelý kilometr odsud...

Albertosaurus byl jedním z předchůdců, nebo spíše příbuzných, proslulého T-Rexe. Byl však mnohem lehčí a vědecká studie prozradila toto; jeho kosti byly duté. Pokud by na ně tedy byl vynaložen jakýsi nápor, například skok ze skály na holou planinu, lehce by si je zlomil, nebo by dokonce zahynul...

Matka vyčenichala stádo a vystopovala jej. Sthrutiomimové se v současnosti pomaličku pasou, ale tři z patnácti jsou na stráži. Jedna z nich zachytila pohyb a všichni se dávají stejným směrem do křoví. Není to ale Albertosaurus - je to noční Troodon. Albertosauří matka jej nepostřehne a noční zvíře mizí v temnotě...

Tyrannosaurus Rex lovil povětšinou velké dinosaury, na malé si nemohl troufnout. Měl hlavně velice těžkou lebku a vysoké těžiště. Jeho obvyklá kořist, Triceratops, měl težiště nízko. Pokud se chtěl T-Rex otočit, musel to udělat rychle, ale při běhu rychlosti člověka neměl v takovém náporu možnost. Naopak, čtyřnohé zvíře se jednoduše mohlo otočit, stabilita totiž byla výborná...

Albertosauří matka se vrhá na Sthrutiomimy. Teď už nemyslí na mláďata, ale na sebe - umírá hlady. Vystartuje, ale stádo se dává do běhu. Jsou mnohem rychlejší než ona, překonávají jí. O kilometr dále se o to Albertosaurus pokusí znovu, tentokrát se ale nevyhne pádu dolů do kaňonu, jelikož se ve své rychlosti nedokáže dostatečně otočit...

Poslední vědecký fakt: Mnoho dinosaurů mohlo při běhu nebo útěku měnit rychle směr, hlavně, pokud šlo o ty malé. Například takový Velociraptor byl opeřený, a těžiště měl velice jemné. Měnil směr díky pohybu ocasu, podobně jako dnešní šelmy, příkladem je takový gepard. Něco podobného mohl využít i Sthrutiomimus, Ornithomimus, Dromiceiomimus nebo jiní ornitomimosauři - tedy dinosauři, kteří se ve značné míře podobali ptákům, a to i chováním...

Pokud se Vám tento článek líbil, komentujte. Je možné, že v budoucnu napíši i jemu podobné. Psal jsem sice, že se o tomto víkendu dočkáte pokračování DireParku, nakonec jsem se rozhodl věnovat jej vědě, co jiného je zábavnější, že? Nicméně DirePark napíši o dalším víkendu, možná že i dva díly...

pátek 7. září 2012

Obrázek týdne 7. 9. 2012

První týden ve škole uběhl tak, jako rychle tekoucí voda z nádrže a pátek samozřejmě znamená další Obrázek týdne. Opět je od DinoRauLu. Tento rok se ale opět chýlí ke konci, jelikož od ledna je vystřídá další z mých nápadů na každý pátek... Tento je opravdu nádherný, posuďte sami:

Popisek k obrázku tady: Skupinka Therizinosaurů hledá potravu na pláních pravěkého Mongolska s hranicemi Číny před 80 miliony lety. Jsou to sice klidní býložravci, ale pokud se objeví nebezpečí v podobě mocného Tarbosaura nebo jejich nevinné potomstvo napadnou hroziví Velociraptoři, použijí své kosy k obraně... Je konec léta, a teplota stoupá nahoru, zároveň to vypadá i na déšť...

Pokud se Vám tento obrázek stejně jako mně líbil, nezapomeňte okomentovat. O víkendu zdá se napíši další Skrytou pravdu s paleo-biologickým tématem...

čtvrtek 6. září 2012

Godinotia



Jméno: Godinotia
Výskyt: střední Evropa
Potrava: Různé druhy hmyzu nebo listů
Popis:
Podobně, jako někteří dnešní zástupci čeledi lemurovitých, i Godinotia byla nočním živočichem. Šlo o velice primitivního primáta, jenž však nebyl vybaven drápy, ale nehty. Nevíme nic o barvě Godinotie, nemusela býti nijak chráněna, protože přes den jen spala a v noci aktivně hledala potravu a přežívala. Godinotie žily samotářsky. Byla přes 30 centimetrů douhá, pokud nepočítáme ocas. Jméno zvíře dostalo podle svého objevitele, Marca Godinota. Fosílie toho obzvláště zajímavého předchůdce lidí paleontologové našli například v dolině Messel, ve středu Neměcka. Chápavé končetiny a ocas zaručují mnoha dnešním primátům bezstarostně skákat z větve na větev, Godinotie nebyly výjimkou...



Příště se dozvíte o dalším živočichovi z první epizody dokumentu Putování s pravěkými zvířaty...

středa 5. září 2012

Divoké země - Skotsko

Divoké země

Skotsko

Skotsko, se svým hlavním městem Edinburghem, má počet obyvatel asi 5 milionů. Rozloha činí 78 772 kilometrů čtverečních, z toho 1, 9 procent jsou vodní plochy. I když je zde převážně mokro, ročně stát navštíví více než pět milionů turistů. Většina z nich také kvůli, zde ještě zachovalé přírodě. Stát Skotsko vznikl ve středověku...

Divočina - na souši:
V lesích na samém severu Skotska najdeme mnoho druhů vysoké zvěře, například jeleny lesní. Dále tu nalezneme veverky, tetřevy, ledňáčky a spoustu dalších živočichů. Ve středu Grampian žijí také velké populace ježků...

Divočina - pod vodou:
V řekách Skotska nelzneme lososy, poblíž vody žijí například vydry. Jelikož je Skotsko státem na britských ostrovech, vlastní také část moře. V něm žijí převážně tresky, humři, makrely. Nad mořem se zde v určité době shromaďují také skupiny papuchalků. V jezeře Loch Ness u hradu Urquat se traduje legenda o podivném zvířeti, které přežilo svou dobu...

Hospodářství:
I když do Skotska ročně přijede až pět milionů turistů, země tímto způsobem nevydělává. V některých částech dodnes najdete takřka neporušené farmy, na kterých místní chovají především ovce a dobytek. Nacházejí se zde také větší naleziště uhlí...


Doufám, že se Vám sedmá část mého nového projektu líbila... Pokud ano, komentujte a ohodnoťte za pomocí hvězdiček. Tento týden Vás ještě čeká další popis pravěkého savce a také Obrázek týdne. Příště ještě zůstaneme na britských ostrovech, ale země, kterou navštívíme, součástí Spojeného království není...


úterý 4. září 2012

Dokumenty, které stojí za to vidět - 4. 9. 2012

Opět přináším článek o dokumentech, které v blízké době běží v televizi a já je doporučuji. Je možné, že seznam budu vytvářet každý týden, ale je to velice nepravděpodobné... V následujícím seznamu se dozvíte o dokumentech vysílaných do příštího úterý...

Každý pátek, ve 20:00 na ČT2 můžete v Zázračné planetě sledovat šestidílný dokument BBC s názvem Jižní Pacifik.
Též každý pátek nám ČT2 odpoledne přináší seriál Ushuaia. Velice jej doporučuji, pokud rádi cestujete po cizích zemích a objevujete místní divočinu.
Do třetice, každý pátek na ČT2, hned po Ushuaie běží japonský dokumentární cyklus Tajemství divočiny.
Na kanálu Nat Geo Wild od 5. do 8. září, buďto ve 4:00 nebo v 16:00, běží Pravěcí predátoři. Zítra ve 4:00 například Hrůzní opeření dravci a v 16:00 bude vysílán díl Pekelné prase Entelodont. Podle mého bude seriál vysílán pouze s titulkami.
Už tento pátek, 7. září začíná ve 21:20 první díl nového dokumentárního cyklus BBC, Planety dinosaurů, která měla premiéru přesně minulý rok! Takto bude vysíláno všech šest dílů a je to opravdu příjemné spestření programu po Zázračné planetě na Dvojce.
V sobotu, 20:00, běží na Nat Geo Wild Divoká Missisipi.
V neděli 9. 9. nám Spektrum nabídne Po proudu Yukonu v 16:35.
Velká námořní dobrodružství poběží ten samý den, v 19:00 na Animal Planet.
V pondělí, v 15:25, můžete na Viasat Nature sledovat Poslední naděje na spásu: Tapíři s Vicem Reevesem.
Ten samý den běží v 19:05 na Viasat Nature Nigel Marven a dobrodružství s nosorožci.
Dokumentární cyklus Země lvů běží celý tento týden na Edenu v 19:00.

Doufám, že jsem tento seznam nenapsal jen tak a že se alespoň pokusíte odchytit nějaký z těchto pořadů (počítám, že alespoň Planetu dinosaurů). Tento týden se ještě dočkáte dalších Divokých zemí, problémem je však, že mám teď spoustu práce ve škole a tak čekejte mírně sníženou aktivitu...

pondělí 3. září 2012

Travel Channel


Travel Channel je dokumentárně vzdělávacím kanálem, jenž sídlí v Londýně ve Spojeném království. Vysílá dokumenty specializující se na cestování, cizí země, národní jídla, dobrodružství a vše okolo těchto pojmů. Na stanici tedy běží dokumenty vzdělávací (např. Vůně Kolumbie, Země nomádů, Novým Zélandem cestou necestou, Vůně Španělska...).

Česká verze kanálu Travel Channel je úplně stejná, jako ta britská. Všechny pořady, které vysílá, jsou nějakým způsobem zábavné a jsou určeny všem různým věkovým kategoriím, ať už jde o předškolní dítě, třicetiletého pracovníka nebo seniora...

Seznam doporučených pořadů:
Vůně Peru - zítra, 16:00
Země nomádů - každý všední den, 23:00
Cestovatel po zěměkouli - každá sobota, 11:00
Co musíte vidět - neděle, 21:30.

Odkazy:
http://www.travelchanneltv.cz/ (zdroj obrázku na oné stránce).

Příště se podíváme na kanál National Geographic Channel. Tento týden Vás však budou čekat ještě další Dokumenty, které stojí za to vidět nebo pokračování DireParku...

neděle 2. září 2012

Wild Colombia - Novinky

Před nedávnou dobou jsem napsal pár informací o nových, chystaných dokumentech Nigela Marvena, autora, přírodovědce a producenta, a to Whale Adventure a Wild Colombia. Novinky se týkají právě druhého jmenované - Divoké Kolumbie. Nigel se v srpnu 2012 zúčastnil hned dvou přednášek, 7. srpna navštívil britské National Geographic Store a 19. srpna uvedl další informace a několik záběrů z dokumentárního cyklu na přednášce Birdfair 2012 u Rutland Water. Podle všech informací je premiéra Divoké Kolumbie chystána na listopad tohoto roku, jak jsem již nedávno napsal, na kanálu Eden Channel. Záběry z dokumentu nás přenesli mezi kolibříky, hady nebo opice, které se na přednášce v zajetí objevili též...

Důležité je pro mně uvést další radostnou zprávu; Nigel chystá další dokumentární seriál pro televizi Reptiles TV, a to Reptiles And Amphibians Reign. Můžeme se tak těšit na spoustu novinek...

Více informací zjistíte zde:

Příští týden se dočkáte popisu kanálu Travel Channel, zjevně i dalších Divokých zemí a také Dokumentů, které stojí za to vidět... Navíc Vás o víkendu pravděpodobně bude čekat i další, dlouho slibovaná část DireParku, takže se těšte...

sobota 1. září 2012

Gastornis



Jméno: Gastornis
Potrava: Malí kopytnatci, savci
Výskyt: Německo, Evropa, též i Asie
Popis:
Gatornis byla 2 metry vysoká, půl tuny vážící příšera s obrovským zobákem, uzpůsobeným trhat i ty nejtužší kusy masa. Tento velký pták nebyl schopen letu, uměl však velice rychle běhat, až přes 25 km/h. Lebka byla asi 43 centimetrů dlouhá a propůjčovala Gastornisovi ohromnou sílu. Jeho kořistí se stávaly různé druhy pravěkých savců, včetně paleotérií a jiných. Hnízda si stavěl Gastornis na zemi, samice obvykle nakladla pouze jedno jediné vejce. Co se týče barvy, vědci i zde mohou pouze spekulovat o jeho vzhledu. V Putování s pravěkými zvířaty televize BBC se objevil jako monstrum s modrým hřbetem a červenou hlavou, na mnoha obrazech jej však najdeme převážně hnědého a někdy se objeví i barva zelená. Rod Gastornis vyhynul ve starším eocénu, kdy jej postupně vystřídali velcí, masožraví savci...



Příště se dozvíte o dalším živočichovi z první epizody série Putování s pravěkými zvířaty...

Nejčtenější