Vědecký název: Zonotrichia albicollis,
Rozšíření: Kanada, USA a severovýchod Mexika,
Velikost: délka 15 až 19 cm, rozpětí křídel 23 cm, hmotnost 22 až 32 g.
Jeden z šesti druhů amerických strnadců rodu Zonotrichia, anglicky označovaných jako "American sparrows" ("američtí vrabci"). Jeden z těchto druhů je vyhynulý; jde o pleistocénní druh Z. robusta z miramarského souvrství v Argentině. Zbylých pět druhů nalezneme v různých částech západní polokoule; čtyři se vyskytují v Severní Americe, jeden pak od Mexika až po jih Argentiny. Strnadec bělohrdlý patří k oněm čistě severoamerickým druhům, hnízdí ve středu Kanady a v Nové Anglii, tedy na severovýchodě USA, v zimě se pak vyskytuje na jihovýchodě až jihostředu USA, přičemž část populace migruje ze středu Kanady přes střed Spojených států, a část populace z Nové Anglie ani nemigruje. Hnízda si tito malí teropodní dinosauři vytvářejí na zemi, v křoviskách nebo na větvích nízkých stromů. Činí tak v listnatých nebo smíšených lesích. Co se týče jejich párování s cílem vyvést mladé, jsou tito opeřenci velmi zajímaví. Evoluční bioložka Joan Roughgarden ve své knize Evolution's Rainbow (2004) popisuje čtyři morfy strnadců bělohrdlých jako čtyři gendery. Tito ptáci mají dva samčí gendery, přičemž jeden (s bílým proužkem) je více agresivní, teritoriální a více se ozývá, a druhý (s tmavějším proužkem) je méně agresivní a neteritoriální. Také samice mají dva gendery; jeden (opět s bílým proužkem) se dá definovat agresivitou, spontánním zpěvem a teritorialitou, a druhý (s tmavějším proužkem) je zcela klidný. V 90 % případů se spolu párují agresivní samci a zcela klidné samice, nebo agresivní samice a klidní, neteritoriální samci. Agresivita samcům zrovna nepomáhá, podobně jako je tomu u lidí; úspěšněji mláďata vyvádějí samci druhého jmenovaného genderu, definovaní menší agresivitou a neteritorialitou. Úspěšné jsou také klidnější samice, ty agresivnější nejsou příliš dobrými rodiči. Strnadec bělohrdlý je omnivorem, má rád bobulky, hmyz a krmení pro ptáky (z toho důvodu rád navštěvuje zahrady). Ornitologové dosud rozpoznali dva typy zpěvů, přičemž druhý byl popsán v časopise National Geographic, v čísle z července 2020. Jedna z těchto písní se dá vyjádřit slovy "Po-or Sam Peabody, Peabody, Peabody." Někteří v ní slyší také "O-oh sweet Canada, Canada, Canada." Zajímavé je, že podle studie z roku 2019 je strnadec bělohrdlý jedním ze severoamerických ptáků nejvíce náchylných na srážky s budovami; mezi lety 1978 až 2016 střet s oknem nebo zdí nepřežilo až na 10 000 zástupců tohoto druhu. Možná za to může jejich zájem o umělé osvětlení nebo ozvěny volání, jež vydávají při letu; pokud ptáci létají po setmění (a strnadci bělohrdlí často po setmění létají), může je zmást ozvěna vlastního volání, a rychle tak naletí do místa, které považují za bezpečné a osazené zástupcem svého druhu, jen aby přišli o svůj život. Jejich vztah s městským prostředím je komplexní. I tak je ale tento druh na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody klasifikován jako málo dotčený.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
It looks like this bird has something to say, and it's saying it loudly!
OdpovědětVymazatHope all is well - Stewart M - Wilsons Promontory National Park, Victoria, Australia
It seems that they are great songsters. If I ever visit the North American continent, I certainly want to have a bit of a listen to their singing skills. Thanks for your comment, Stewart!
Vymazat